Měl to být zápas, který by se v ideálním panteřím světě nekonal a místo něj dávno probíhala příprava na semifinále. Jenže osud tomu chtěl jinak a tak se ve středu večer rudenská hala opět zabalila do temného oranžového hávu, aby zde před zraky více než 150 natěšených fanoušků přivítala závěrečnou čtvrtfinálovou bitvu. V ní byli Panteři opět mírným papírovým favoritem, bookmakeři ale při skládání kurzů opomněli jednu důležitou věc. Čelákovický lauf.

Do něj se Orka dostala díky dvěma víkendovým výhrám v řadě a přenesla si jej i do páté vzájemné bitvy za poslední dva týdny. Naopak na domácích byla vidět jistá nervozita a kombinace těchto dvou faktorů se projevila hned v úvodu – část publika ještě ani nestihla najít některé z nemála volných míst k sezení a hosté už vedli. Na rozdíl od nich navíc Panteři celou první třetinu hráli z výše uvedených důvodů s těžšími hokejkami a to bylo znát i na finálním řešení akcí – domácí doháněl k zoufalství buď znovu skvělý Žáček, nebo vlastní mířidla.

Naopak hráči ve svítivých dresech hráli s lehkostí a elánem, díky čemuž ještě do první sirény dostali za záda Hrušky další dva kotouče. Obraz hry se navíc příliš nezměnil ani ve druhé třetině. V ní sice nejprve zafungovalo nasazení juniorského reprezentanta Petráka, jenž v předchozích zápasech vinou zranění sledoval vývoj pouze z tribuny a v Rudné se tentokrát hned uvedl gólem, ani místy až neúnosný tlak domácích a stoprocentní příležitosti však k další brance nevedly. Naopak Orka sama znovu udeřila a dalo by se říct že to byl zásah z ničeho, neboť Kramelův protiútok byl jednou z mála příležitostí, do které se hosté po polovině utkání dostali.

S radlickými akciemi to navíc na konci druhé dvacetiminutovky začalo vypadat hůře než s kurzem ruského rublu. Hudcův vypínák totiž rozhodčí ocenili hned pětiminutovým trestem, který si čelákovická družina přenesla i do třetí periody.

Bláznivá třetí třetina přisoudila vítězství Panterům

V ní se ale něco změnilo. Možná to byla zvyšující se únava na hostujících hokejkách, domácí závěrečnou snahou odvrátit konec sezony nebo podporou ze zaplněných tribun. Od konce Hudcova trestu se totiž po hrací ploše začali prohánět úplně jiní Panteři.

Dalším z těch zmíněných důvodů totiž může být i ono přežité oslabení, což je disciplína, v níž se svěřencům Ladislava Hrmy v této sérii příliš nedaří – Orka potrestala hned devět panteřích vyloučení. To desáté, navíc prodloužené, ale zůstalo nevyužito a od jeho konce se obraz hry zcela změnil.

Ve vlastní přesilovce po nepovedeném střídání Orky totiž nejprve krásnou kombinací snížil Wojnar, dva slepené góly Sládka s kapitánem Daňkem pak skóre dokonce vyrovnaly. V tu chvíli se psychická výhoda zcela otočila na domácí stranu a tribuny se brzy otřásaly v základech popáté vinou další rychlé výměny v přesilovce a přesného zakončení Waldhausera.

Závěrečná desetiminutovka, kterou bychom mohli nazvat domem hrůzy pro všechny vyznavače klidné tepové frekvence a defenzivního pojetí hry, ale ještě zdaleka neřekla své poslední slovo. Stačilo jen pár desítek vteřin a bylo znovu srovnáno po nepovedené domácí rozehrávce, radost z nerozhodného skóre ale Čelákovickým nevydržela dlouho, protože Lombino od levého mantinelu poslal nechytatelným dělem přesně do šibenice všechny pavoučí obyvatele Žáčkovy klece na dlouhou rekonvalescenci.

Když navíc Kočandrle z úniku a Petrák z trestného střílení zvýšili už na 8:5, zdálo se, že je hotovo. Ono tomu tak vlastně i skutečně bylo, protože snížení Kramela na 6:8 už byla úprava pouze z kategorie těch kosmetických a nic na tom nezměnila ani závěrečná mela, kdy se na Hrušku sesypali hned dva soupeři a vzniklý bugr tak museli rozhánět arbitři.

Panteři tak díky třetí třetině, jíž ovládli výsledkem 7:2 porazili Orku 8:6 a v celkovém zúčtování vítězí nad stejným soupeřem poměrem 3:2 na zápasy. V semifinále čeká svěřence Ladislava Hrmy Plzeň, série hraná opět na tři vítězná utkání pak začíná už v sobotu večer v Rudné!