Závěrečný turnaj letošního sezóny nás zavedl do průhonické haly, ve které si vlastně ani nevybavuji, zda-li jsme v ní někdy vůbec s Céčkem hráli. No a i když jsme nepořádali, tak se to sešlo tak, že jsme začínali prvním ranním zápasem, abychom po něm měli třízápasovou pauzu a většina z nás tak musela do Průhonic cestovat hned nadvakrát, což nechceš.




























































































































