Trenér vlastně vydržel zápas a půl, než zaplál oheň na střídačce. V prvním zápase proti Barakudám ze Slaného jsme rozhodně herně nepůsobili jako horší tým, ale naše koncovka a hlavně návraty do obrany nás srazily na kolena. To se může někdy stát, prostě to tzv. nelepí, ale stejná hra pokračovala v dalším zápase proti Butchisu. A právě v půlce tohoto zápasu to přišlo. Hlavním tématem velkého proslovu byly právě návraty do obrany a to, že naše hra musí být v první řadě poctivá a týmová. A to pak neslo své ovoce, druhou půlku zápasu jsme odehráli naprosto vyrovnanou partii a to i výsledkově.

Třetí zápas proti Slavii by se dal označit za boj týmu proti hvězdě Slavie. Zatímco naši rozložili své góly mezi více hráčů, za Slavii skóroval prakticky jediný borec. Nakonec slavilo vítězství týmové pojetí hry, ale co bylo nejdůležitější, že jsme udrželi dobrý výkon z druhého poločasu ze zápasu s Butchisem. A i v posledním zápase s Blue Horses Stochov jsme dál pokračovali v našem dobrém týmovém a poctivém výkonu, ale hodně nás nakonec zradilo finální zakončení. Šancí jsme měli na dva zápasy, ale jejich neproměňování zapříčinilo tu nejtěsnější prohru.

Doufám, že jsme se divákům rodičům hlavně v druhé půlce turnaje zavděčili a naše hra je bavila. Příště začneme poctivě už od první minuty prvního zápasu, slibujeme.

Autor: Dan Horna