Poslední březnový víkend se naše druhá rezerva princezen úspěšně pokusila vybojovat body v tatranské nafukovací hale na Stodole, kde nás hostily předvídatelně ženy z Tatranu Střešovice. Na této hale jsme již jeden turnaj odehrály, takže ohledně haly jsme věděly, co očekávat. V předchozím turnaji jsme si ze Střešovic odvážely 4 body, ale tentokrát byl pro nás turnaj mnohem úspěšnější a odvážíme si odsud plný počet bodů.

Možná tu opravdu někde jsou všelijaké tajné místnosti, které již dlouho nespatřily světlo světa a za těmi okovanými dveřmi je asi kryt. Není, je to šatna. Sice to místy vypadá jako katakomby, lze tu snadno zabloudit jako v Bradavicích, ale sokolská historie tu dýchá opravdu z každého kouta. Když opustíte sklepení, vyběhnete na palubovku zalitou slunečním svitem a za zvuku posledních tanečních pecek, které se rozléhají do všech stran té obrovské sokolské katedrály, můžete jít do boje!

(Pozn. autora: vzhledem k nepřesně definovaným pojmům, jako je například “koupačka”, “přihrávka na slepici” či “ta měla oči”, mohou být jednotlivé údaje zavádějící) 

Na poslední turnaj se dorostenky sešly na hale, kde se tak často nehraje – na Jedenáctce. Jako zpestření nás čekala pauza 5 zápasů. Bylo se tedy na co těšit!

Na další turnaj vyrazily starší žákyně v nezvykle vysokém počtu deseti hráček do pole a jedné golmanky. Trenér jen marně hledal v paměti, kdy měl naposledy k dispozici dvě kompletní lajny.

"Půjdou tam tři. Jeden na rozehrávku, dva si odskočí, rychlá přihrávka a střela. Jeden zajišťuje, jeden se cpe do brány. Jasný?" Všech pět bílých dresů pokývalo hlavou ve znamení porozumění. Aby ne, vždyť nakreslená situace vypadala jednoduše a účinně zároveň. Přesně se zvukem sirény se tak vydaly zpět do míst, kde už čekal balon k očekávanému přímému kopu.

Už minulý turnaj to byl ze strany našich borců nepředstavitelný výkon, na který v dalším turnaji v pražské čtvrti Zahradní Město navázali a zejména dřinou a bojovností si došli pro další postup do již 3. koše. Hráčů do pole se sešlo opět 8 s tím, že jsme byli posíleni o jednoho klučinu z přípravky (Ríša Šimo).

V úvodním klání nám byly soupeřem holky z Vinohrad, do brány se tentokrát odhodlala Kamča.

První zápas nás čekal již časně zrána na nedalekém, geologicky bohatém území Barrandova. Jestli se chceš vážený čtenáři dočíst, jak může vypadat taková protrpěná sobota plná zmaru a spálených šancí, tak si tady správně!