Neděle se nesla v duchu pořádání Dream Teamu, což znamenalo dva zápasy proti poslednímu a předposlednímu týmu tabulky v naší domácí hale v Radlicích.
Možná tu opravdu někde jsou všelijaké tajné místnosti, které již dlouho nespatřily světlo světa a za těmi okovanými dveřmi je asi kryt. Není, je to šatna. Sice to místy vypadá jako katakomby, lze tu snadno zabloudit jako v Bradavicích, ale sokolská historie tu dýchá opravdu z každého kouta. Když opustíte sklepení, vyběhnete na palubovku zalitou slunečním svitem a za zvuku posledních tanečních pecek, které se rozléhají do všech stran té obrovské sokolské katedrály, můžete jít do boje!
Po zhruba polovině utkání si můžete povšimnout, že průběh je lehce nestandardní. Sokolové z Vinohrad v téhle sezoně štědře nadělovali každému pořádnou porci branek. Teď mají přesilovku, ale průběžný stav je 2:2. A co se nestane, neposedný balón lehce poskočil, šílený Max ho hbitě vypíchl a už si to peláší na bránu sokolů takovou rychlostí, jako kdyby ho právě nachytal soused na lupu ve svém ovocném sadu. No a pověsil, to bylo něco! Takové překvapení asi nikdo nečekal, možná i samotná socha Miroslava Tyrše ve vstupní hale na chvíli procitla. Sokolové se z toho ovšem dokázali oklepat a ve třetí třetině ukázali, kdo je tady doma. Naše koncentrace se v tu chvíli rozsypala jako domeček z karet a florbal už byl vidět jen velmi zřídka. Přeřazení na vyšší rychlostní stupeň jsme nezachytili a výsledkem toho je skóre 3:8.
Ze školy čar a kouzel dnes nikdo nepřijel, tak jsme dali přednost druhému zápasu s těmi pražskými kouzelníky. Jenže první kdo čaroval, byl Brskovský, který hned po 10 sekundách vystřihl exkluzivního Dominika Haška. Nicméně o další kouzla a zaklínadla nebyla nouze ani v dalších minutách zápasu.
Po počáteční gólové minipřestřelce, kterou jsme vyhráli 2:1, jsme bohužel dvakrát v krátkém sledu použili na soupeře wingardium leviosa a šli jsme do tří. Kdybych mohl tak asi použiju expecto patronum, ale oslabení jsme přečkali i bez toho. Ovšem i tak jsme inkasovali. Nevím jaké kouzlo použil Forest, když vstřelil branku v letu, protože ze střídačky to trochu vypadalo jako by uklouzl po banánové slupce a v pádu trefil balón, ale podstatné je, že nás tímhle kouskem vrátil zpět do vedení. Když pak zbloudilá střela Kryštofa našla cestu za kouzelnického chytače, vypadalo to už velmi slušně. Ovšem Wizards ještě nesložili zbraně, naopak díky chytrému použití kouzla expelliarmus odzbrojili Kryštofa, který poté fauloval a nabídl kouzelníkům přesilovku. Tu Wizards využili a pak ještě jako bonus na začátku třetího dějství srovnali. Na mě se asi v tu chvíli snesla kletba cruciatus. Kletby mě naštěstí zbavil Filip Urban, který opět vrátil vedení na naší stranu. Hra Wizards v šesti měla už jen za následek gól do jejich odkryté svatyně a kosmetickou úpravu skóre na 6:4.
Autor: Jiří Ptáčník