Druhé ligové kolo Starších žáků B se poprvé ocitlo za hranicí Prahy, a to v nedalekých Neratovicích. Radost to udělalo především rodičům, kteří v některých případech nemohli najít halu, realizační tým pak pro změnu skuhral nad dochvilností a nedochvilností Českých drah.
Ale zpátky k turnaji. Po neúspěšném debutu v Radlicích (4. místo) měla do Neratovic vyjet hned patnáctičlenná letka Panterů, ze které se nicméně postupem času s přibývajícími omluvami stalo pouhých 9+1 statečných. Trn z paty nám za pět minut dvanáct vytáhl Dan Brabec (dále jen Brabíňo), jenž si takticky na turnaj svého staršího bráchy vzal i dres a hokejku, díky čemuž se během po zhruba dvou vteřinách uvažování přesunul z role diváka na křídlo druhé lajny.
A stejně jako většina mančaftu se tam v prvním poločase proti Kralupům víceméně rozkoukával. Opticky jsme sice byli lepší a po necelých pěti minutách i dali dva slepené góly, spíš to nicméně vypadalo jako chodecké závody, které nikdo nechce vyhrát - mít čipy v sálovkách, nejvíc by toho nejspíš naběhal Tom v bráně. Částečně to asi bylo i tím, že hrací plocha připomínala vlastnostmi rolbou čerstvě načechraný ledový rink, který až téměř kopíroval legendární kluziště v Kralupech.
Kralupy nebyly nijak zvlášť nepříjemné, přesto dokázaly snížit a vinou naší nepozornosti ještě před poločasem párkrát zle zatopit Tomovi. Ten udržel stav příznivější našim barvám a ve druhém poločase přišlo konečně zlepšení, které vedlo k navýšení náskoku na pohodlnou hodnotu. Po vzoru svého kouče zaznamenal Šíma hattrick za méně než sedm minut, výsledek ještě v závěru jistil Tom Teska houslemi z voleje.
Druhý zápas už byl těžší oříšek. Říčany přijely v téměř dvojnásobném hráčském a trojnásobném trenérském složení, což při společné rozcvičce vypadalo jako sraz malé kavalerie. Obavy o možné převaze ve fyzické vybavenosti se však nakonec ukázaly jako liché. Soupeř byl sice nebezpečnější než Kralupy, aktivita byla nicméně vyšší u našich barev. Oproti předchozímu mači také bylo znát zlepšení v nasazení, z čehož pramenily naše šance a zejména naše dvě branky v první půli, jednu z nich navíc z dorážky zapsal Brabíňo, jenž si tak ve druhém zápase za starší žáky připsal první gól.
Říčany nicméně ve druhém poločase dokázaly srovnat krok díky přesilovce (ne Vojto, nesouhlas s faulem se neřeší tím, že soupeři u standardky odpálíš balon) a dlouho to vypadalo na plichtu. Hned, jak odzvonila desátá minuta, nebyl uznán gól Šímovi kvůli vysoké hokejce, kluky to ale nepoložilo a za mírnou herní převahu byli odměněni v samém závěru, kdy vítězství Panterům zařídil z otočky hříšník Vojta. Jeho gól nás v konečném zúčtování poslal do finále.
Tam se proti Alienům potvrdilo, že čára na grafu kvality naší hry přeci jen v průběhu dne postupně šplhá vzhůru. Navíc jsme dokázali odemknout další speciální vlastnost neratovického kluziště - to bylo extrémně malé, bůhví jestli vůbec odpovídalo regulím. Pro borce v bílém to znamenalo, že když si kromě vytáhlého a šikovného klučiny z Černošic pohlídají i nahazované balony po mantinelech, mají napůl vyhráno.
Ten byl zdaleka největší hrozbou soupeře a potvrdil to už po pár chvílích, kdy přesným volejem zareagoval na Vojtův vedoucí gól. Alieni však kromě jeho koupacího kolotoče v rozích a jedné šťastné střele od modré nepředvedli nic navíc a tak nikdo nepochyboval o tom, že těsné vedení 3:2 v poločase je vedením zaslouženým.
Poslední polovina dne byla zatím nejlépe zvládnutou částí zápasu v sezoně. Ne proto, že by do branky Černošic lítala jedna žíně za druhou, to se jen konečně začalo plnit to, oč bylo žádáno celý den - zavírání mantinelů, dostatečný důraz a včasné přistupování k hráčům. Tom si tak v kleci spíše kousal nehty nudou a sledoval, kterak jeho spoluhráči míří k zaslouženému vítězství. To potvrdil kapitán Dejv, jenž ze tří podprostorových projektilů z půlky zaznamenal hattrick, v závěru pak přidal ještě čtvrtý bod asistencí na Vojtu, oba borci se tak vyrovnali v nekonečném souboji o krále kanadského bodování (zdravíme Matyho Sabáka). Vítězství 5:2 znamenalo celkové prvenství a postup do vyššího koše (zdravíme Jenču).
I přes postup máme pořád v některých pasážích hry (rozehrávka, poziční hra) velké rezervy, které je třeba do příště vypilovat, jinak se můžeme hodně rychle vrátit tam, odkud jsme se právě dostali. I přesto patří všem klukům velká pochvala za to, že si dobře nabrousili brusle a všechny soupeře dokázali herně převýšit (zejména Brabíňo, který patnáct minut před prvním zápasem ještě nevěděl, že vůbec bude hrát). Rodičům děkujeme za podporu a budeme se za měsíc těšit ve Stochově.
Panthers Praha B - Kralupy n/V 6:2
Panthers Praha B - Draci Říčany 3:2
Panthers Praha B - Alien Nation 5:2 (o 1. místo)
Autor: Paučis