První zápas proti Rakovníku byl z naší strany dost na krev, protože soupeřky se mohly opřít o kompletní dvě pětky, zatímco my jen o dvě hráčky na střídání, z nichž dokonce jedna stále ještě nedoléčila zranění kotníku z minulého turnaje – i přesto ale do Dobříše dorazila, aby ulevila svým přetíženým spoluhráčkám. Naše hra tak byla založená zejména na poctivé obraně, většinu času jsme strávili na vlastní polovině a snažili se zachytit každý balonek, jenž by snad mohl ohrozit panteří klec.

To se nám dařilo, Rakovník neměl tolik prostoru, kolik by pravděpodobně potřeboval, navíc s námi prohrával už od úvodní minuty zápasu, v níž se trefila Živa. Postupem času nicméně soupeř srovnal a do kabiny se odcházelo za vyrovnaného výsledku, který díky naší poctivé obraně vydržel i značnou část druhé periody, v jejímž závěru nám začaly docházet síly a Rakovník toho využil. Ve třetí části jsme tak do toho museli šlápnout agresivněji a snažili se srovnat, což se čtyři minuty před koncem podařilo. Intenzivní závěr už další branku nepřinesl a rozhodnout tak musely nájezdy, které byly z naší strany stoprocentní a druhý bod tak putoval do Prahy.

Ve druhém utkání jsme byli proti Texasu papírovým favoritem, neboť se Longhorns nachází o šest příček v tabulce než my, kombinace nízkého počtu našich hráček a natěšených soupeřek ale od začátku udávala opačné tempo. Hostující hráčky se navíc mohly opřít o několik prvoligových posil z tamního Áčka a tak není divu, že v první části byly aktivnější, skóre nicméně bylo pouze 2:1 v jejich prospěch. Zbytek zápasu už ale byl jednoznačně v režii dlouhorohých, nám zcela došly síly a Texas tak přes otevřenou obranu ještě několikrát skóroval, díky čemuž nás nakonec porazil 8:1.

Autor: Tomáš Drašnar