BLACKům se vydařily pouze dopolední zápasy

Uplynulou neděli nastoupil tým BLACK v poněkud pozměněné sestavě. Tentokrát byli totiž elévové rozděleni dle ročníku narození. Přestože jsme se museli obejít bez několika tradičních opor, sešel se ráno v Černošicích velmi motivovaný a natěšený tým. Nemohu si odpustit poznámku. Doposud jsem pořádně nevěděl, kde se Černošice přesně nachází, přesto mají krásnou moderní sportovní halu. Není to první případ, kdy jsme vyrazili mimo Prahu a čekala nás hala nesrovnatelná s tím, co máme možnost vídat v hlavním městě.

V prvním utkání jsme nastoupili proti domácím, kteří nás velmi trápili v předchozím kole, jež jsme pořádali v Rudné. Tehdy jsme horko těžko uhráli remízu. Tentokrát jsme na soupeře doslova vletěli a přitom nezapomínali na poctivé návraty do obrany. Brzy jsme se také ujali vedení. V druhé polovině se Černošice sice do několika velkých šancí dostaly, ale v naší brance exceloval Matěj. Pak se nám vydařil rychlý protiútok, Miky přidal svůj druhý gól v zápase a o vítězi bylo rozhodnuto.

Jak se říká, s jídlem roste chuť, dalším soupeřem byla Dobříš, pozdější vítěz tohoto kola. Podařilo se nám navázat na první zápas a brzy jsme vedli 1:0. Pak ale přišla chvilka nepozornosti a během jednoho střídání přišel obrat. Dobříš hodně přitvrdila a našim klukům chvíli trvalo, než se s tím dokázali vyrovnat. V tu dobu jsme již prohrávali o tři góly. Přesto jsme se nevzdali, přestali jsme se soustředit na domnělé křivdy od rozhodčího a zaměřili jsme se pouze na svůj vlastní výkon. V druhém poločase jsme tak dotáhli skóre až na 6:6. Během utkání měl soupeř dvě trestná střílení, která však perfektně zlikvidoval Matěj. V poslední minutě jsme si po faulu Dobříše vybojovali také samostatný nájezd. I v tomto případě byl však úspěšnější brankář, a tak zápas skončil zaslouženou remízou.

Ani tentokrát jsme se nedokázali vyvarovat poklesu výkonu v průběhu odpoledních utkání. Nejprve jsme sehráli vyrovnanou partii se Sokolem Královské Vinohrady, kterou jsme ztratili až v závěru po dvou zbytečných nepozornostech. V posledním zápase jsme pak úplně zapomněli, že vyhrát můžeme jedině týmovým výkonem. Všichni se sice snažili a bojovali, ale ze hry se úplně vytratila jakákoli kombinace a poctivé návraty do obrany. Rakovník si tak na naší polovině otevřel střelnici. Čisté svědomí asi neměl nikdo. Několikrát jsme si promluvili a řekli si, co by mohlo naši hru zlepšit. Poslední tři minuty se nám to konečně podařilo předvést i na hřišti. Kluci začali zvedat hlavu a víc si přihrávat namísto odpalování míčku. A ejhle, Rakovník začal mít vážné problémy. Rychle jsme vstřelili dva góly a kdyby utkání ještě chvíli pokračovalo, mohli jsme ho třeba i zdramatizovat.

Jaké je tedy závěrečné hodnocení? Já bych hledal na prvním místě především pozitiva. Oproti předchozím turnajům se nám podařilo udržet pohyb a motivaci ve všech zápasech, a to je fakt super. Taky si moc vážím toho, že kluci tvoří parádní partu, která drží pohromadě, i když se nedaří. Na čem bychom měli ještě zapracovat je zvládání vlastních emocí, abychom se za všech okolností soustředili pouze na svůj vlastní výkon a nikoli na protihráče nebo rozhodčí. Zároveň nesmíme nikdy zapomenout na to, že soupeře můžeme porazit jedině týmovým výkonem založeném na spolupráci. Jeden hráč všechny soupeře přehraje jen málokdy.

Autor: Jakub Král

WHITE na výletě do Slaného

V neděli 13. dubna se konaly poslední turnaje elévů 3+1, tj. na malém hřišti. Tým WHITE vyrazil do nové haly ve Slaném a já se budu zase jen opakovat, takhle parádní halu jim můžeme jen a jen závidět. Prostě máme v Praze smůlu, jsme počítáni mezi bohatý region a na dotace na halu prostě a jednoduše nedosáhneme, škoda.

Teď už se ale pojďme podívat, co se dělo na hřišti. Tým WHITE byl na poslední turnaj složený pouze z kluků ročníku 2015, v takovém složení totiž budeme válčit příští rok v elévech, a tak jsme to měli jako takovou malou prověrku. Herně na tom jsme poměrně dobře, ale výsledkově to úplně nevyšlo hlavně ze tří důvodů. Prvním je, že jsme prostě menší a je to znát, když proti nám nastupovali kluci ročníku 2014. Všechny týmy měly výškovou převahu a v našich hlavách se objevovala určitá bázllivost, která nám svazovala nohy. A i možná z toho vychází i druhý důvod, a tím bylo opravdu špatné bránění. Na gól se nadřeme a pak soupeřům dovolíme takovou spoustu brejků, že se nemůžeme divit, že dostáváme tolik gólů. Třetím důvodem je pak komunikace na hřišti i na lavičce, jediným, kdo má neustále klukům co říci je Síčák, a tak ho tu prostě musím pochválit, protože jsme si poprvé vyzkoušeli self-coaching a byl to právě on, kdo to tak trochu celé řídil. Ale i ostatní se trochu rozpovídali a je to jen a jen dobře, budeme na tom i nadále pracovat.

Rodičům opět velké díky za podporu a zase speciální díky letí směrem do velké rodiny Síčů, kdy z tribun to řídi táta Pavel a ještě k tomu stíhá dělat moc hezké fotky. Už se těším na tu fotogalerii na Zoneramě, ochutnávky, co dostávám, jsou parádní.

Autor: Dan Horna

YELLOW s vítěznou náladou

Na kluky a dívku v posledním turnaji čekali jenom tři soupeři. Žraloci z Příbrami se nejspíš lekli, když viděli v rozpise náš tým.

Osm statečných bojovníků začalo turnaj proti Kralupům. Zápas byl velmi vyrovnaný a klíčovým momentem byl chycený nájezd od našeho brankáře Patrika. Jeho zákrok dodal týmu potřebnou sílu a motivaci, která nakonec přinesla pro náš tým vítězství.

Druhý zápas nás čekal hned vzápětí, což znamenalo rychle nabrat síly, doplnit si pití a vyměnit brankáře. Rudná byla od začátku dravější a nás mrzely neproměněné šance. Holt musíme zlepšit střelbu. Ke konci zápasu šlo vidět, že nám docházejí síly a soupeř toho využil a nakonec vyhrál.

Poslední zápas byl proti domácím Bohemians. Zápas opět velmi vyrovnaný, ale na začátku druhé poloviny soupeř odskočil dvěma rychlými brankami a nakonec se radoval z vítězství.

Na závěr bych chtěl poděkovat rodičům, kteří vytvořili v průběhu všech zápasů velmi hlučnou podporu a zároveň bych jim chtěl poděkovat za celou sezónu, kdy podporovali svoje svěřence na turnajích i mimo turnaje.

Autor: Jan Baier