K dopravě do cílové destinace sobotního utkání jsme musely tentokrát využít trochu netradiční možnosti. V trochu okleštěné sestavě, s 11 hráčkami do pole, jsme se vydaly do Ostravy autem, dodávkou a zorbingovou koulí. Přivítalo nás parkoviště plné kaluží a bláta, nebe plné smogu a deštivé počasí. Ještě, že jsme se mohly za zvuku kapely, která vyhrávala při příležitosti setkání místních dobrovolných hasičů, schovat do haly, kde je teplo, ale taky trochu smrad.

Jak ráda říká Tereza Syslová, rozcvička je alfa a omega. Tentokrát jsme si její radu vzaly k srdci a na zápas jsme byly ready jak Rest. Jak už dobře víme, zápasy proti Ostravě jsou vždy těžké, běhavé a tvrdé, o to víc, když jsou soupeřky poháněny rachotem bubnů jejich domácích fanoušků. Zároveň ale máme na paměti, jak dokážeme i s tak kvalitním týmem z top trojky jako je FBC Ostrava zahrát dobré utkání. A přesně to byl náš cíl. Zahrát poctivý zápas a trochu si zase zvednout sebevědomí, které je po nedávné nakládačce od Chodova a z jiných důvodů pořád tak nějak pochroumané. A taky přetavit to, že jsme přijely (nebo se přikoulely) v malém počtu, v náš prospěch.

Která hráčka dávala branky a která na ně nahrávala, v hodnocení tohoto zápasu nehraje až takovou roli. Pokud to opravdu potřebujete vědět, mrkněte na online. Rozhodně nechceme ubírat chvíle slávy některým hráčkám, ale mnohem důležitější je, že jsme zvládly v celém zápase udržet tempo a nasazení, že jsme se podporovaly na lavičce a prostě bojovaly. Co se nám dařilo a na čem ještě zapracujeme?

Pozitivní bylo, že jsme téměř po celou dobu dokázaly na každý gól soupeřek poměrně rychle odpovídat, a nenechaly si ani jednou za zápas utéct skóre více než jeden gól. Popravdě jen na ten první gól jsme se docela načekaly. Ani přesilovku, kterou nám rozhodčí uštědřili, jsme nedokázaly využít. Za stavu 0:1 se nám naskytla šance v podobě dokonce pětiminutové přesilovky. Ta byla tak trochu kamenem úrazu, i když nám z ní padl první srovnávací gól. Chvílemi jsme během této pětiminutovky ale na hřišti pobíhaly jako lesní včely, nedokázaly uklidnit hru a v klidu si rozehrát. To obecně bylo těžké po čas celého zápasu, protože nám soupeřky nedávaly moc prostoru a často bylo nutné řešit rozehrávku dlouhým nahozením. Pozitivní byla z naší strany i druhá třetina, která nám dosud dělala problémy. Nutno vyzdvihnout také skvělý výkon Týnky Horňákové, která nám spolehlivě kryla záda a zabránila spoustě branek. Co by naopak nebylo na škodu zlepšit, jsou závěry utkání, které musíme zvládat s chladnější hlavou a nohama na zemi.

Zbývalo pouhých šest minut do konce, když se nám podařilo dostat se do vedení na 4:3. Od té doby to bylo hodně emotivní. Nervíky pracovaly a na hřišti se to řezalo jako na jatkách. Trenér Jenšík utrpěl pár menších infarktů a rval si vlasy. Trenér Skazko naopak zachovával celkem chladnou hlavu a cítil ve vzduchu body. Všichni jsme je cítili... Bohužel se situace zamotala ještě 3 minuty před koncem, kdy Ostrava smolně srovnala na 4:4, a šlo se do prodloužení.

Pavlova predikce se ukázala být pravdivou a jeden bodík už byl jasný na obou stranách. Tentokrát se nám, na rozdíl od prodloužení, které jsme na stejném místě sehrály dva roky zpátky, dařilo držet ve hře více než asi 17 vteřin. Na vítěznou branku stačilo domácím něco málo přes tři minuty. Velká škoda. Bod, o který jsme obraly Ostravu, se ale počítá! Pro nás bude obrovsky důležitý, týmu v top trojce bude nejspíš hodně chybět. I když by jeden řekl, že nás tahle prohra bude mrzet, opak je pravdou. Samozřejmě, že jsme mohly vedení udržet a vézt domů po hrbolaté D1 ještě o dva body víc. Hlavní je, že jsme podaly odhodlaný týmový výkon. Jedeme dál! V neděli v 17:00 doma proti Židenicím. 

FBC ČPP Ostrava - Panthers Praha 5:4p (2:2, 1:1, 1:1; 1:0)

Počet střel: 37:20

Hráčky utkání: Paulína Hudáková, Kristýna Horňáková

Komentář trenéra domácích (Jakub Robenek): Koledovali jsme si už v prvním kole, v druhé třetině zápasu s Jičínem a částečně i s Tigers. Zvládli nás vytrestat až Panterky bojovným výkonem a pravděpodobně i plněním pokynů realizačního týmu, což nám naopak chybělo. Chybí nám disciplína, poctivost a pracovitost. Pokud si konečně neuvědomíme, že to je zásadní rozdíl mezi námi a těmi nejlepšími, nebudeme moct uspět. Navíc jsme rozchytali Týnku, a to je vždycky problém.

Komentář asistenta trenéra hostí (Štěpán Weber): Zápas ve velkém tempu, kdy jsme měli trochu štěstí, ale zároveň velkou chuť a obrovskou vůli a dokázali jsme opět obrat favorita. Naše hráčky zaslouží pochvalu za nebojácný a sympatický výkon. Soupeř může litovat několika tutových šancí a hlavně také toho, že nám výborně zachytala brankářka. Díky všem za zápas!