Přetahovaná v Králově Dvoře

V neděli čekala rezervu juniorů první půlka důležitých bojů o místo ve vedoucí čtveřici tabulky. Opět se nám utkání pokrátila krátce před nedělí, když odložily svoje zápasy pro změnu Říčany.

Nastoupili jsme tedy pouze do jednoho zápasu, a to proti Králováku. Dobře jsme věděli, co můžeme na půdě Králova dvora s jeho diváky za zády čekat – těžké utkání proti plné sestavě, šikovné individuality a "inteligentní" tlak z nejbližších řad tribuny. To, co jsme čekali, se také na hřišti stalo.

Do utkání jsme vstoupili suverénně. Už po pár minutách jsme se dostali do vedení, které jsme navyšovali a udrželi po celý zápas. Výpadek přišel v poslední třetině, když nás soupeř začal dotahovat a v závěru tlačil na rozdíl dvou branek. Pár minut před koncem jsme navíc obdrželi pětiminutový trest (zřejmě oprávněně), když nešikovně bránil ve hře soupeři Švehla kolenem. Chvíli poté jsme se dostali dokonce do tří a soupeř šel ke všemu do šesti. Dvojnásobná přesila se brání velmi těžko, a tak jsme ke konci vedli pouze o jednu branku, kterou jsme ale dokázali udržet a poctivě tak získat všechny 3 body.

Rád bych pochválil celý tým za to, jak emočně náročné utkání zvládli. Zápas měl všechno co mít má. Máme za sebou čtvrtinu cíle a musíme nadále pracovat na tom, abychom k němu došli.

Na závěr mi dovolte, abych se důrazně ohradil proti urážkám, které mířily na naše hráče v závěru utkání. Florbal je tvrdá hra a rozhodně nejezdí NIKDO z našich hráčů na turnaje někoho zranit. Absolutně nechápu absurditu komentářů směrem k našim hráčům, kteří se postavili soupeřům ve férovém vyrovnaném souboji a poctivě v něm zvítězili. Chtěl bych zdůraznit, že stoprocentně stojím za každým z kluků, za každým jejich rozhodnutím, každým jejich pohybem a myšlenkou. Mají mou plnou důvěru a podporu. Posílám pozdrav do Králova Dvora.

Autor: Jan Sysel

Céčko urvalo v Kobylisích čtyři body

V sobotu 29. ledna čekalo Juniory C další kolo v pražských Kobylisích. Už to skoro vypadalo, že do utkání s prvním celkem tabulky - Kutnou Horou - budeme muset nastoupit v 9 hráčích do pole, Vycpálek nás ale naštěstí zachránil svoji přítomností i přes nezvonící budík.

Úvod zápasu by rozhodně nepotěšil fanklub defenzivního florbalu, když brankostroj odstartoval hned ve druhé minutě, bohužel však inkasováním ve vlastní přesilovce. Úvodní zaváhání jsme napravili hned po 12 sekundách a přesilovku nakonec využili. Trvalo to ale pouze dalších 13 a 42 sekund než jsme znovu inkasovali a zbytek první třetiny jsme tahali za kratší konec a herně jsme byli úplně mimo. Se vstupem do další části se ale náš herní styl změnil od základu. Po faulu soupeře využil trestné střílení Hron a krátce po něm snižoval na rozdíl jediné branky Bouška.

Soupeř nadále pokračoval ve tvrdé hře za což si vysloužil dvojnásobné oslabení, které jsme ale uchopili špatně a nejen že jsme ho nevyužili, ale také jsme si ho vlastním vyloučením předčasně ukončili. Třetí třetina byla z našeho pohledu zaručeně nejlepší a to díky překlopení přestřelky na svou stranu. Ve 33. minutě jsme šli poprvé v utkání do vedení, které však trvalo pouze minutu. Poté se ještě zbytečně nechal vyloučit Fůra, početní nevýhodu jsme ale přežili bez úhony a utkání zamířilo do nájezdové loterie. V té byl sice soupeř úspěšnější, my se i tak ale mohli radovat z poctivě vydřeného bodíku proti výrazně silnějšímu soupeři, a to zejména díky zodpovědnému a týmovému výkonu během druhé a třetí třetiny.

Ve druhém zápase jsme se utkali s naším partnerským klubem, Texasem Longhorns. Do zápasu jsme vstoupili skvěle a dostali jsme se do vedení už ve druhé minutě. Zbytek utkání se pak nesl ve znamení neuvěřitelných zákroků a neproměněných šancí na obou stranách. Texasu se i přesto povedlo skóre vyrovnat. Florbaloví bohové naštěstí stáli při nás a gólmana jsme pokořili podruhé, na což už soupeř nedokázal odpovědět a zápas skončil gólově chudým skóre 2:1 ve prospěch objektivně nejlepšího klubu na jihozápadě Prahy.

Autoři: Jan Pauček a Ondřej Bouška