Poslední říjnová neděle zavála Účko do centra jižních Čech, měli jsme zde odehrát utkání s předposledním Meťákem. Shodou okolností, vlivů, nemocí, ostatních zápasů a nenadálých omluvenek jsme povolali do boje i širší/starší kádr našeho týmu. Takže vedle a juniorů nastoupil například ostřílený "áčkař" Bendík, trenér elévů Špalda nebo veterány na výjimku hrající Petr.
Celá sestava znala jak své silné stránky, v podobě pospolu hrajících mlaďáků, ale i ty slabé, bez Martina v podstatě celá druhá lajna. Pokyny byly tedy jasné, jednička góly dává a dvojka je nedostává. Začátek zápasu byl velmi opatrný, Budějovice věděly, že mohou sahat po bodech a my se trápili s parketami. V půlce třetiny šel soupeř do vedení, to nás ale nezastrašilo a hráli jsme dál, co to šlo. Své ovoce to přineslo už o chvíli později, když si s trestným střílením hravě poradil Pechýňo. Krásnou individuální akcí odskočil do vedení kapitán Snejk a mohli jsme jít s jednobrankovým náskokem do kabin.
O pauze jsme se na všem shodli, znali jsme klíče k výhře a začali tušit, že soupeř už moc kousat nebude. Přesně jak jsme si řekli, tak se i stalo. Postupně jsme navyšovali a i přes soupeřův pokus "change the game" jsme končili třetinu za stavu 5:1.
Bylo jasné, že pokud vyloženě nepřestaneme hrát, domů pojedeme s vítěznou náladou. Meťák už moc věcí nepředvedl a naopak naše druhá formace začala toužit po kanadských bodících. Seč jim síly stačily, tlačili i oni na pomyslná vrata, ale většina připravených šancí skončila buďto za mantinelem, nebo na hrudi brankáře. Jediný Špalda se trefil a spolu se závěrečným únikem Pechýňa zpečetili konečný výsledek na 7:2.
Všem patří velká pochvala, zejména pak staříkům, co pomohli v nouzi. Jedinou kaňkou je pak zranění Sabyho a Máry, kteří oba zápas nedohráli, ať jste brzo fit a zpátky na hřišti v plné síle.
PS.: Špalda si odvezl bod, Bendík ocenění hráče utkání a co ty Petře... bude ti muset holt stačit ta pochvala. :-)
Autor: Jan Sysel