Nedělní elévský clash

Psal se první říjnový víkend, konkrétně neděle. Naši bandu ročníku 2012 čekal turnaj na Kladně. Rozpis byl pro nás velmi příjemný, tudíž jsme se vyhnuli dlouhým pauzám.

Posbírali jsme našich 8 borců a střemhlav do zápasů. V tom prvním na nás čekal sok z Berouna. Víme, že ranní zápasy nejsou naši nejsilnější zbraní, avšak průběh jsme tentokrát měli ve své režii. Skvělý výkon v brance předvedl Vojta, kluci v poli navíc pár gólů taky nasypali a mohli jsme slavit první výhru.

V bitvě s pořadovým číslem 2 se schylovalo k pražskému derby. A teď, když nad tím přemýšlím, tak vlastbě i ke kočičímu. V tomto zápase jsme sice ze začátku úplnou kontrolu neměli, poté jsme ho však zlomili a mohli jsme slavit, že jsme nejlepší kočkoidní tým v celé BIOSce.

Domácí Kladno bylo naším soupeřem pro zápas s číslovkou 3. Velmi pohledný florbal a mnoho gólů na obou stranách. Naše kulomety byly dnes pořádně vyleštěny, a tudíž se nám povedlo nastřílet úctyhodných 18 branek.

Poslední souboj a zároveň bitva, díky které bychom mohli slavit postup mezi elitní společnost v nejvyšším koši - v cestě tam nám stál tým z Černošic. Už ze začátku to vypadalo na nejtěžší zápas dne a to se brzy potvrdilo. První minuty byly velmi vyrovnané, ale poté jsme obdrželi dvě rychlé branky a v hlavě jsme si řekli, že už je to ztracené, a že vlastně zápasy, kde prohráváme, nechceme vůbec hrát. Samozřejmě za toto kluci pochvalu nedostali, ba naopak. Prohrávat k sportu patří. Trenérské trio může vyprávět kolik porážek ve florbale “utrpělo” a pořád žijeme a dýcháme ?.

Děkujeme všem rodičům, že si našli čas a díky nim jsme si mohli udělat krásnou neděli. Díky samozřejmě také patří klukům, střílelo nám to, hráli jsme hezký florbal a až na psychický kolaps v posledním zápase to bylo super. Hezký týden a vidíme se na tréninku/zápase.

Autor: Matěj Ďurina

Válec elévů WHITE

V neděli 2. října se vydal tým elévů WHITE do dalekých Sedlčan. První dvě špatné zprávy však přichází již o několik dní předtím. Jeden tým se totiž odhlásil, takže u kluků převládá zklamání z toho, že budou hrát o zápas míň, u rodičů pak zase, že budou muset vstávat o nějakou tu minutu dřív, neb místo druhého zápasu budeme hrát již ten první.

A tak se v brzkých ranních hodinách schází prakticky stejná partička fajn lidí a dětí, která minulý rok obrážela turnaje přípravky. Jediným nováčkem byl Matěj s rodiči, které vítáme do naší bezva bandy a pevně věřím, že si to užili stejně jako my – ostřílení borci.

Před prvním zápasem panuje směs nadšení a zdravého respektu z nové soutěžní sezóny a z toho, jak vůbec budou vypadat první zápasy elévské ligy. Trenér všechny přesvědčuje, že kluci mají natrénováno a určitě to dnes prodají. A poté jdeme na to, prvním soupeřem jsou nám Žraloci z Příbrami. A kluci v zápase slova trenéra naplňují v plném rozsahu a jasně vítězí. Pár nedostatků však trenér nachází, ale na to už jsou kluci zvyklí a doslova hltají každou připomínku, aby na všem mohli zapracovat a vedlo to tak k jejich dalšímu zlepšování.

Po zápasové pauze jdeme na dalšího soupeře, kterým je Rakovník. Po prvním poločase, který jsme zvládli na výbornou, přichází sprcha na začátku druhé půle, kdy se soupeři podařilo přiblížit na rozdíl jediné branky. Kluci trochu znervózní, ale úplně zbytečně, soupeře jasně přehráváme a zbytek poločasu už je opět jen v naší režii.

A jdeme na poslední zápas. Kluci si dobře pamatují na vysokou porážku od Sparty v Přeboru Prahy, tj. v soutěži mladších žáků, z před týdne. A tak, i když tým Sparty je složený z úplně jiných hráčů, naši tak trochu berou jako odvetu. A nebudu to dlouho napínat, odveta se povedla a nyní vyhráváme vysokým rozdílem zase my. Byl to opravdový válec tenhle turnaj a už se moc těšíme za dva týdny na vyšší koš.

Ještě na úplný závěr musím obligátně poděkovat všem rodičům za podporu a strašně mě baví, jak si to všichni užívají a votomtoje. A když k tomu přičtu, že z jedné strany ke mně přistála výborná káva a z druhé s láskou smažené karbanátky, už teď se těším na to, co nás všechny čeká příště. ?

Autor: Dan Horna