Derby pro Slavii, Panterům nasázela třináct gólů

Příjemný venkovní zápas v nafukovačce Bohemky, která nám připomíná naše domácí Radlice, jsme čekali, že bude vyrovnaný. Sestava byla dobrá a výsledky soupeře vykazovaly trochu houpačku, takže jsme doufali, že se zhoupeme v pro nás příznivé amplitudě. V týmu Slavie je řada hráčů, kteří mají něco za sebou a i v tomto se velmi liší - všichni známe bratry Šimky, kdy mladší z nich za starším přišel teprve letos, ale už delší dobu se neobjevil, zaplať pánbůh, protože i tak nám dali zabrat další hráči, kteří prošli Bohemkou, nebo Ondra Otáhal, který je stejný ročník narození jako já.

Zápas byl vyrovnaný v první a ve třetí třetině výsledkově, ve druhé byl výsledkový propad, ale jinak větší část zápasu byl ve znamení slávistických protiútoků a přečíslení, které řešili tak, že jsem jim to záviděl, my jsme se proti tomu skoro nedostávali do nebezpečnějších šancí a všechny naše góly padly po střele z dálky.

Tenhle zápas má pak dohru i u disciplinární komise, soupeř se trochu víc zaměřil na naše dva hráče z áčka, skoro to vypadalo, že mají pocit, že tihle dva borci mohou zápas rozhodnout, což víme, že je minimálně přehnané. Každopádně pojali to hodně zodpovědně a hráče si hlídali až moc, až to místy přerůstalo v takové špičkování na hraně, které rozhodčí nevidí a nebo pouští a vidí a písknou až to, co z toho rámce vybočí výrazně. Já jsem viděl jen vyloučení Davida Mašáta, které bylo údajně ale za něco jiného. Zpětně pak soupeř pomocí videa podal podnět na disciplinární komisi, že se jednalo o úder do slabin. Nedokážu posoudit a ani to sem nepatří, ale opět se dá jenom napsat poučení pro všechny. Utkání bylo pak už prostě tréninkové, kdy se hodí hokejky a jeden tým je silnější, ale už se nikomu nechce házet týmy znovu a tak se to dohraje a mohlo se skončit o 15 minut dřív. :D

Autor: Štěpán Weber

Přestřelka s Rokycany došla až do prodloužení

Druhý zápas pravdy, tedy o lepší pozici v boji proti sestupu, byl tenhle domácí s Rokycany. Trochu slabší sestava početně na obou stranách věštilo to, že se bude hrát opatrně a pomaleji - akorát že vůbec, tedy ze začátku ano, dali jsme první branku a tím jsme se nekonečně uspokojili, nechali soupeře se oklepat, rozběhat, rozchytat brankáře, jako bonus jsme mu dali dvě přesilovky, trochu přísnější, ale prostě ano, za lehkou destrukci, ale chyběla nám pak na druhé straně. Od té doby jsme jenom prohrávali a těžce dotahovali, stálo nás to spoustu sil a ztrát balonů a vždy jsme dotáhli, soupeř opět udeřil a hrál krásné jednoduše a jak jsem říkal dospěle, my juniorsky. Za stavu 4:7 přišel pak zlomový moment, doslova zlomový, kdy soupeřův hráč zlomil hokejku o Šťastného koleno, nechal jsem ho tedy jedno střídání odpočinout a nechal na hřišti Urbiho a ten snížil na 5:7, následně time-out, dva slepené góly, kdy Urbi zkompletoval kvattrick, až jsme byli překvapeni, jak to šlo lehce a rychle, že pak zbývalo až moc času a měl jsem být asi větší gambler a hrát dál v šesti a ten gol na 8:7 bychom třeba i dali, momentum jsme měli velké, ale gambler nejsem, bohužel.

Půlka soutěže a bodově je to našlapané a máme to v rukách, ale takto slabé výkony se nám mohou vymstít, v kombinaci s neproduktivitou a velmi nestálou sestavou budeme mít hodně co dělat - ale nemožné to určitě není.

Autor: Štěpán Weber

Derby s Vinohrady okořenilo 23 branek

Čekala nás první odveta, vzhledem k marodce a absencím (napočítal jsem odhadem až 13 jmen) a ke kolizi s áčkem bylo jasné, že to nebude žádná sláva, navíc spoustě lidem se na horkou půdu nechce, chápu, nakonec i díky juniorům a Matoušovi, který se měl rozehrát po zranění, se podařilo ustálit číslovku na 11. Složit sestavu bylo pak celkem jednoduché, protože z těchto 11 bylo celkem 0 praváků. Když přišli kluci na sraz, tak se Matoušovi musela oznámit dobrá i špatná zpráva zároveň a sice, že byl povolán na áčko, protože se za velmi specifických okolností vyřadil ze sestavy Wojny. V tu chvíli jsem i pod nátlakem rozhodčích a mých vrstevníků z SKV začal uvažovat o tom, že si zaplatím licenci a skočím do auta pro hokejku. Rozum nakonec zvítězil a tak se šlo na věc.

13:10 pak nebyl čas srazu na utkání, ale jeho výsledek, což napovídá o tom, že jsme si užili zápas se vším všudy a paradoxně nebo pochopitelně (záleží na úhlu pohledu) jsme většinu času vedli, konkrétně cca 50 minut a do dokonce třeba i o tři góly. Bohužel klasicky moc brzo a tedy měl soupeř dost času se zamyslet a něco s tím udělat. I tak je to ale slušný výsledek a škoda, že jsme nebodovali, protože bychom si to asi zasloužili. K vidění byly vidět výrazné individuální výkony, zejména našich juniorů po maturitním plese, kdy bodově explodoval Skapan a Ondra Urbánek zahrál svůj standard (= 4 góly), jestli je motivovala přítomnost dvou hráčů ze Superligy a nebo jim prostě sednul zápas prosti starším pánům, kterým mohli občas utéct úplně není jasné, ale čest a sláva všem deseti našim, co to uběhali a zvládli - i Čočo, který tedy nedoběhal bohužel a odpajdal. Svůj velký podíl na obrazu zápasu měli samozřejmě i jedni z nejkvalitnějších rozhodčích z regionu (byť je hodně lidí nemá rádo :D) a samozřejmě i soupeř, se kterým jsme si takhle kvalitní flóčo mohli zahrát a nebyla to klasická vybika smíšená s bouráním masa, na což jsme zvyklí jinak. Věřím, že do konce sezony se povede ostatní hráče uzdravit nebo motivovat, abychom hráli ve větším komfortu, i tohle byl fajn zážitek.

Autor: Štěpán Weber