Mužské Déčko ve své pouti druhou nejvyšší regionální ligou v uplynulých týdnech poctilo návštěvou jak sedlčasnké gymnázium, tak i domácí radlickou nafukovačku. Pohledy na nepříliš povedená představení přináší v obsáhlých eposech David Ghali a Tomáš Pauček.
I v listopadu pokračovaly boje mladších žáků, tentokrát mimo hlavní město. Jak se Panterům a netradičně i jedné Panterce dařilo?
Další nesmírně vyrovnanou bitvu odehráli o víkendu elitní muži, kteří doma v Rudné přivítali pražského rivala z Wizards. A na vítězství se pořádně nadřeli, po třech vyrovnaných třetinách a bezbrankovém prodloužení jim bonusový bod až v osmé sérii nájezdů vystřelil Josef Nový.
V neděli 17. listopadu se sestava naší přípravky utkala se čtyřmi týmy na Královských Vinohradech. Realizační tým měl novou trenérskou posilu Terezu Kučerovou, která vám celý turnaj popíše.
Květen jako vždy v posledních letech patří kromě posezónního odpočinku také turnaji Prague Floorball Cup, pojďme se za letošním ročníkem ohlédnout společně s trenéry našich zastoupených družstev.
Na Prague Floorball Cupu nás v kategorii elévů reprezentovala dvě družstva. Tento ročník nás čekala menší porce zápasů, než minulý rok, což je škoda, protože kluci potřebují hlavně hrát, a proto také na ty všechny turnaje jezdíme, dává nám to moc a moc. Pojďme se už ale mrknout, jak ty naše dva týmy na turnaji válčily.
Tým BLACK, složený z borců, kteří velkou část sezóny nastupovali v prvním koši ligové sezóny, měl jen ty nejvyšší ambice. Což je na jednu straně správně, proto ten sport děláme, na druhou stranu zatím pořád potřebujeme hlavně hrát, a to s jakýmkoliv výsledkem. Kluci už hrají opravdu pěkný florbal a ve skupině sehráli dva těžší zápasy ze čtyř. Nejvíce tak diváky nadchla obrátka proti Kladnu, které nám bylo rivalem po celou sezónu. Navíc okořeněné fajn popovídáním s trenéry, na které nebylo po celou sezónu čas. Dokonce si kluci pak i vzájemně fandili, a to mi udělalo moc velkou radost. Druhé drama už pro BLACKy nedopadlo tak dobře a napínavý zápas, který mohl klidně dopadnout i opačným výsledkem, pro nás skončilo těsnou prohrou. To kluky posunulo do zápasu mezi nejlépe umístěnými týmy na druhých místech. Tím nám byl soupeř z Českých Budějovic. A opět drama, které tentokrát skončilo asi i spravedlivou remízou. Na jednu stranu nás mrzelo, že jsme si nemohli zahrát s těmi nejlepšími, na druhou stranu zase ale víme, že jsme schopní hrát s jakýmkoliv soupeřem.
Tým WHITE byl naopak velkou neznámou a jeho hlavní prioritou bylo hlavně hrát a učit se. Každý z kluků měl tak svou úlohu. Kluci ročníku 2013 – Matěj, Matouš a Matyáš měli do týmu vnést klid a naučit se vést tým. Kluci ročníku 2014 – Lukáš, Martin, Matěj a Ondra zase měli nabírat zkušenosti s těžkými zápasy. No a kluci ročníku 2015 – Adam, Maty a Tomíno měli nakouknout, jak že to bude vypadat příští sezónu. Co se týče zápasů, pak když opomenu ten první, který se nám vyloženě nepovedl, pak zbytek nám už herně chutnal. Nezapomenutelným bude asi náš zápas proti Olympu, který jsme nakonec dotáhli do vítězného konce. Kluci se opravdu zlepšovali zápas od zápasu, a i když druhý den začali smolnou remízou s Litomyšlí, dokázali hned na to udolat Prague Tigers. Aby pak vše zakončili vysokou výhrou nad Slávií. Moc se mi líbila ta jejich čirá radost a soudržnost, takhle by to mělo vypadat.
No a na závěr nemůže chybět poděkování rodičům, kteří zase obětovali svůj volný čas a vytvořili nám parádní atmosféru. A také přeji brzké uzdravení pro Ali Gího a Kočáka. Doufám, že se zase brzy uvidíme na tréninku.
Autor: Dan Horna
Víkend plný zážitků je už za námi a můžeme říct, že jsme si ho pořádně užili.
Tým mladších žákyň (napůl tým elévek) byl snad v celé skupině G12 tím nejmladším. Technicky ale žádná z holek vůbec nezaostávala a všechny předvedly krásný výkon.
Čtyři zápasy v základní skupině přinesly ale pouze jediný bod kvůli naší nízké produktivitě v zakončení a také výškovému rozdílu mezi námi a soupeři.
Turnaj jsme zahájili zápasem s holkama z SK Dvojky. Zápas se nesl v bojovném duchu, kde obrany a zvláště gólmani obou týmů měli plno práce. První gól byl v náš prospěch a vedení se nám dařilo držet až téměř do konce, kde se ale soupeřovi podařilo vstřelit branku, a tak skóre bylo nerozhodné. Možnost vzít si zpět vedení nám utekla o pár vteřin. Kvůli ztracenému míčku za mantinelem a nestopnutému času jsme zmeškali standardku od půlky a tak konec zápasu skončil nerozhodně.
Druhý a poslední zápas dne se hrál s Prague Tigers. Skóre skončilo stejně jako na starších žákyních 1:4. Soupeř byl díky velikostní převaze silnější v osobních soubojích, ze kterých pak vzešly naše obdržené góly. Nic jsme jim ale nedali zadarmo a pěkně jsme je potrápili. Holkám se v zápase povedlo udělat několik neuvěřitelných a vzhledově krásných kliček, které naznačovaly, že technicky vůbec nezaostáváme.
Nedělní den začínal velmi brzo, a to srazem v 7:20 na neznámé hale v základní škole Burešově, kde nás čekal zápas proti jedinému zahraničnímu týmu v kategorii a to proti děvčatům z Polska. Po krásném gólu jedné z nejmladších v kádru se holky ujaly vedení, které nám ale vydrželo o něco kratší dobu než v zápase s Dvojkou. Soupeřovi se pove
dlo vyrovnat a pak vstřelit ještě jeden gól, díky kterému se ujal vedení, které se nám už nepodařilo vyrovnat a tak odcházíme poraženi.
Následoval velmi rychlý přesun na TJ Kobylisy, kde nás čekal poslední zápas v základní skupině, proti týmu, se kterým jsme se potkali již na PFC v Lednu, kterým byla Olomouc 2012. V zápase jsme měli fanoušky z týmu elévů, kteří nám doplnili panteří rodinku o jednoho velikého maskota (většího než některé hráčky). Štěstí nám přinesl při obou nájezdech, které se jely v náš neprospěch, a to v podobě nevstřelené branky. Jednoznačný favorit skupiny ale zápas vyhrál a tak jsme vyčkávali na poslední zápas turnaje až do 14:40.
V play-off jsme byly překvapené, očekávaly jsme holky z Polska, ale nakonec na nás čekaly holky z Dvojky. Zápas začal s velkým zpožděním, holky ale využily čas, a zahrály si tradiční městečko Palermo. Přece byste si nemysleli, že by se jakýkoliv turnaj s tímto týmem, obešel bez této hry.
V zápase se ale víckrát prosadil soupeř, a tak končíme bez výhry.
Z turnaje ale nedocházíme smutné, odnášíme si mnoho zkušeností, které využijeme v další sezóně. Věděly jsme, že turnaj nebude jednoduchý, protože jsme měly velmi mladý tým, který potřebuje nasbírat zkušenosti do dalších let.
Moc už se těšíme na další zážitky a na další hru městečka Palerma.
Autor: Kateřina Macounová
Od pátku 17.5. nás čekal turnaj PFC, kde jsme bohužel moc nebodovali. První zápas jsme odehráli již v pátek proti týmu Prague Tigers. V první polovině jsme dokázali poměrně držet krok. Bohužel do druhé poloviny jsme vstoupili velmi špatně, neplnili jsme naši úlohu a soupeř naše chyby potrestal. Zápas jsme nakonec prohráli 2:7.
Zbytek zápasů ze skupiny nás čekal v sobotu. Ranní zápas jsme odehráli proti týmu Orca Krnov. Již od prvního střídání jsme byli odevzdaní, nechtěli jsme hrát a soupeř si s námi dělal, co chtěl. Zápas skončil nepříznivým stavem.
V dalším utkání nás čekal tým FBC Liberec Black. Liberec byl favorit naší skupiny. Do zápasu jsme ale vstoupili „nahecovaně“, chtěli jsme konečně hrát a bojovat. V zápase jsme se dokázali prosadit rovnou 2x. Bohužel jsme si dali vlastní branku a udělali jsme pár chyb, které soupeř potrestal. I přesto, že jsme nedokázali zápas otočit na naší stranu, tak jsme předvedli velmi obstojný výkon, proti jednomu z nejlepších týmů v turnaji. Měli jsme nasazení a chuť konečně hrát.
Bohužel do posledního zápasu jsme si takové nasazení a chuť nepřenesli. Od první minuty jsme byli „ospalí“, nechtělo se nám běhat a plnit pokyny, které máme. Zápas byl vyrovnaný, dokázali jsme se i prosadit. Ale znovu jsme soupeře nechali nás potrestat po našich zbytečných chybách.
Z turnaje jsme si tak neodnesli ani jednu výhru. Bohužel tento turnaj nemohu hodnotit moc kladně. Kluci šli do turnaje s hlavou dolů. Věděli jsme, že to bude těžké, chtěli jsme si vyzkoušet zahrát proti jiným týmům, než jsme byli zvyklý. Bohužel nám to znovu otevřelo oči a víme na čem jsme. Je před námi spousta práce. Věřím, že kluky to trochu nakopne a v Brně předvedeme značně lepší výkon.
Děkuji rodičům za podporu.
Autor: Michal Derevlanyj
Dorostenky čekala první společná akce po konci sezóny. Tým bral turnaj jako první zkušenost nově se skládajícího týmu do nadcházejícího ročníku. Dorostenky tvořící převážně ročníky 2009 a 2010 čelily na PFC výzvě hrát proti o dva až tři roky starším soupeřkám, přesto byly cíle před turnajem dosáhnout alespoň na semifinále.
Naše skupina pro nás znamenala velkou neznámou, jelikož jsme hráli proti týmům, které běžně nepotkáváme.
Jako první jsme nastoupili proti hráčkám z Teplic. Pokyny před zápasem zněly jasně a to nepodcenit úvod zápasu, abychom nedostali soupeře zbytečně na koně a sami získali v úvodu klid na hokejkách. Jak už to po takových předzápasových proslovech bývá, první dvě střídání a na světelné tabuli svítí stav 0:2 pro soupeře. Úvod zápasu nepříznivě ovlivnil celý jeho průběh, kdy jsme se nemohli dostat k naší hře. Konečný stav 1:4 a z naší strany nepřesvědčivý začátek turnaje.
Další zápas nás čekal až další den, takže byl čas na to hodit úvodní prohru za hlavu a pokusit se nastoupit do zbytku turnaje lépe.
V sobotu nás čekaly holky z Přerova, tudíž další neznámá. Ač jsme měli zápas v podstatě po celou dobu pod herní kontrolou, výsledkově se na nás soupeřky po ojedinělých akcích dokázaly vždy dotáhnout, a tak nás svazovala nervozita ze strachu o výsledek. Nakonec se nám povedlo zápas dotáhnout do zdárného konce a zapsat si první výhru na turnaji. Ač z naší strany trochu zbytečně nervózní výkon, jsme odcházeli spokojení s podstatně lepším herním projevem, než byl předchozí den.
Následoval teambuilding na lasergame společně se staršími žákyněmi, kde jsme se dokázali konečně střelecky pořádně prosadit.
Večerní zápas proti zatím neporaženému Kyjovu měl určit náš další osud v turnaji - play-off A nebo play-off B byly ve hře. Úvodní oťukávací minuty nabídly šance na obou stranách. Bohužel stále stejná písnička, kdy naší neproduktivitou a podceněním situací v obraně dokážeme z vyrovnaného zápasu udělat jednoznačnou záležitost pro soupeře. Prohra tedy znamenala pavouka v play-off B. Herní projev nebyl špatný, ale využití šancí a získání zápasu pod kontrolu nás stála lepší výsledky a umístění ve skupině.
Závěrečný den turnaje jsme zahájili semifinále proti Třebíči. V zápase, ve kterém se konečně prolomila naše střelecká impotence (nebo alespoň v jeho první polovině) jsme díky vstřeleným gólům získali potřebný klid a sebedůvěru a dokráčeli tak do finále proti Kadani.
Účastník letošního MČR nás dělil od zisku dřevěných medailí pro vítěze play-off B. Tentokrát byl úvod zápasu nebo v podstatě celá jeho první polovina ovlivněný našimi vyloučeními, kdy jsme v podstatě celý úvod hráli v početní nevýhodě, část z toho v oslabení pět na tři. Soupeři se v této výhodě podařilo odskočit a svůj náskok navyšovat. Poslední zápas turnaje tedy výsledkově také nepřinesl kýžené očekávání a prohru na závěr.
Co se celkového hodnocení týká, tak výsledkově zůstal turnaj za úvodním očekáváním. Herně až na první zápas jsme ovšem spokojení. Většinu soupeřů jsme dokázali v rovnoměrném počtu hráčů na hřišti přehrávat, bohužel naše tristní produktivita a nezkušenost řešení situací v obranné fázi nás stály lepší výsledky. Musíme samozřejmě brát v potaz i to, že tým je podstatně mladší, než u většiny soupeřů a svoji budoucnost v kategorii dorostenek má teprve před sebou. Proto bereme cenné zkušenosti z turnaje a příště budeme zase o kousek silnější a zkušenější. Velké plus je pak samozřejmě stmelení kolektivu a dobrá atmosféra v průběhu celého turnaje.
Díky všem zúčastněným a budeme se těšit na další společné akce.
Autor: Pavel Skazko
I Dorostenci zavítali na pražský Floorball Cup a začátek nebyl vůbec jednoduchý.
Hned v prvním utkání od brzkého pátečního rána nás čekal Předvýběr z Mladé Boleslavi. Favorit jasně potvrdil očekávání a po jediné naší brance, ve 25. minutě z hole Sedláčka, jsme prohráli hrozivých 1:10. Druhý zápas nás čekal proti brněnskému Sokolu Jednota z Řečkovic. Rozhodně přijatelnější zápas, ale i v něm jsme tahali za kratší konec. Na konci prvního poločasu jsme sice dokázali snížit na rozdíl jediné branky, ale na víc jsme se nezmohli a odnesli si další porážku 2:5.
V posledním utkání skupiny jsme se střetli s Přerovem, jehož výkony v 1. dorostenecké lize byly srovnatelné s našimi. Nevíme ale, jaký tým to za nás nastoupil, protože ve vyrovnaném zápase byl soupeř ve všech detailech lepší, ale jedinou branku jsme vstřelili až 2 sekundy před koncem a konečnou porážku 1:2 jsme už nezvrátili. Jasným způsobem jsme tedy zamířili do play-off B, kde nás ještě v sobotu večer čekal Sport Eden Beroun. Mohlo se zdát jasné, kam bude zápas směřovat po tom, co jsme v 6. sekundě otevřeli skóre zásluhou Flégra, od té chvíle jsme si gólově ani neškrtli a i přes divácky a florbalově skvělý zápas jsme v turnaji skončili s prázdným kontem výher.
Kluci si zaslouží pochvalu za vlastní týmovou proaktivitu před play-off, podali jsme pár dobrých výkonů, ale i tak je konečný výsledek velkým zklamáním a neúspěchem.
Autor: Jan Pauček
