Mužské Déčko ve své pouti druhou nejvyšší regionální ligou v uplynulých týdnech poctilo návštěvou jak sedlčasnké gymnázium, tak i domácí radlickou nafukovačku. Pohledy na nepříliš povedená představení přináší v obsáhlých eposech David Ghali a Tomáš Pauček.
I v listopadu pokračovaly boje mladších žáků, tentokrát mimo hlavní město. Jak se Panterům a netradičně i jedné Panterce dařilo?
Další nesmírně vyrovnanou bitvu odehráli o víkendu elitní muži, kteří doma v Rudné přivítali pražského rivala z Wizards. A na vítězství se pořádně nadřeli, po třech vyrovnaných třetinách a bezbrankovém prodloužení jim bonusový bod až v osmé sérii nájezdů vystřelil Josef Nový.
V neděli 17. listopadu se sestava naší přípravky utkala se čtyřmi týmy na Královských Vinohradech. Realizační tým měl novou trenérskou posilu Terezu Kučerovou, která vám celý turnaj popíše.
Druhé ligové kolo přineslo stržům další nálož zápasů – BLACK se po postupu zastavili až ve finále, WHITE pak na Bublině otáčeli závěrečnou bitvu s Kostelcem. Nedařilo se však RED, kteří se na Kotlářce nedočkali jediného bodu.
Druhý turnaj odehráli Strži BLACK po postupu do nejvyššího koše na Chodově a znovu to z jejich strany bylo parádní představení. V základní skupině to byla jedna velká jízda – naší sílu pocítila hned na úvod Mladá Boleslav, která sice kousala, ale i tak musela nakonec sklopit zrak před výsledkem 6:2 v náš prospěch. Ještě o gól lepší výsledek, tedy 6:1, jsme pak zapsali proti Spartě, která taktéž nestíhala naše tempo a zaslouženě jsme tak před jejími zraky postoupili do finále.
To už ale neprobíhalo podle našich představ. Bohemka byla zkrátka nad naše síly, těch nám rychle ubývalo a naopak rychle přibývalo inkasovaných gólů. Výsledek 2:65 sice není to, co jsme si před startem finále představovali, druhé místo v nejvyšším koši je ale i tak skvělým výsledkem a pokud se budeme nadále zlepšovat a tvrdě pracovat, můžeme čekat ještě lepší výsledky.
Děkujeme všem rodičům za podporu a těšíme se na další zápasy.
Autor: Matyáš Sochůrek
V dalším kole ligy jsme zavítali do Bublina Areny, kde nás čekaly tradiční tři zápasy. Hala nás přivítala příjemným chladným vzduchem. Časem se však nebe vyjasnilo a v gumové hale začalo být dusno. Utkání následovala v rychlém sledu, takže o náboj a lehké vyčerpání nebyla nouze.
V prvním souboji jsme narazili na Rudnou a byl to zápas dvou polovin. V té první kluci ukázali krásné akce, hřiště jich bylo plné. Bohužel v té druhé došlo k mírnému sebeuspokojení a kluci ze Sokola vstali z popela. Nakonec jsme však brali vítězství, ale do dalšího zápasu jsme měli o čem přemýšlet.
Druhé utkání s Orkou bylo v podobném gardu. První půlka super, druhá pokles ve všech herních činnostech. Výsledkem byla jasná prohra, ale musíme uznat sílu soupeře.
Třetí zápas následoval po kratičké pauze, soupeřem nám byl Kostelec. Kluci už na mne působili vyčerpaným dojmem, což se záhy potvrdilo a první půle byla doslova bídná. O přestávce jsme si zopakovali, jak vlastně chceme hrát, dodali jsem si odvahy a druhá část byla opět lepši a výsledek se nám třemi brankami v závěru podařilo zaslouženě otočit.
Za celý turnaj musím pochválit kluky z mladších žáků. Ti se snažili vyrovnat větším soupeřům a vůbec se v zápasech neztratili.
Autor: Zdeněk Šejvl
První říjnový víkend se pro Strže RED nesl ve florbalovém duchu a ti tak vyrazili na druhý turnaj v sezoně, který je zavedl na pražskou Unihoc Arenu.
Cestu turnajem jsme odšpuntovali proti silnému domácímu výběru a síla soupeře byla na hřišti od začátku znát – Tatran nám ukázal, kdo že je tu doma, po skoro celý zápas nás nepustil na balonek a zaslouženě zvítězil. To druhý mač byl daleko vyrovnanější, nicméně ho hodně ovlivnil výpadek ve druhé polovině, kterého Mělník využil a byť jsme se do posledních vteřin rvali o body, o ten jeden klíčový gól šťastnější byl tentokrát náš soupeř.
V závěrečné bitvě jsme se střetli s Hořovicemi, kterým jsme měli z minula co vracet – konkrétně porážku 2:6. Tentokrát jsme začali daleko lépe a v poločase dokonce vedli 2:1, pak ale přišel výpadek, soupeř skóre otočil a výsledkem 2:4 tak potvrdil to, že se z Kotlářky vracíme bez bodu.
Autor: Marek Leiš
