Parádní trip znamená první šestibodový víkend #princezen v sezoně. Panterky nejprve v Soběslavi přejely českobudějovický Meťák, v jihočeské metropoli pak vyzvaly i tamní Florbalovou akademii, kterou porazily pro změnu v divoké přestřelce.
Třetí díl Spoluhráče roku je tu - po minulé nadvládě rezerv se dnes ke slovu přihlásí pouze jedna, zbytku lajny v oslabení vládnou zástupci některého z Áčkových družstev. Pojďme si je společně představit.
Třetí mužská rezerva, celým jménem Sépiáci Panthers Praha D, má za sebou velmi úspěšnou sezonu. Coby nováček soutěže Panteři už od září všechny soupeře přehrávali a až do předčasného konce sezony dokázali dojít bez jediné porážky - sérii třinácti vítězství ze čtrnácti možných trochu kazí jediná remíza z konce minulého kalendářního roku. Lídrovi tabulky na celé cestě kromě nejlepší obrany v lize pomohl i "český Wilshere" Šimon Baumruk, jenž se tentokrát zranil až po konci sezony a ještě předtím stihl ve čtrnácti zápasech nasbírat devatenáct bodů.
Moment sezony (Tomáš Pauček): "Adeptů na nejlepší moment máme víc, ale nakonec jsme vybrali domácí zápas proti Cholerics. Ti vloni trápili ve vyšší soutěži i C POWER a tamní král Fortuny Dan Škvor predikoval jasnou výhru hostí. I on pak musel zlostně trhat tiket, protože Emco nejen, že na Radlicích proti oranžové letce neuspělo, ale navíc poprvé a naposledy v sezoně nevsítilo ani gól - družina s panterem na pravém rameni vyhrocený zápas zvládla s nečekanou bravurou a zaslouženě zvítězila 5:0. Tehdejší lídr tabulky tak premiérově padl a postupem času i přepustil své místo právě Sépiákům."
Stále ještě "prvoročák" v dorostenecké kategorii Míša Petráň letos patřil mezi stavební kameny jak Dorostu A, tak i Áčka juniorů. Mezi dorostenci nasbíral během sezony ve čtrnácti zápasech čtyřiadvacet bodů, juniorům pak pomohl dokonce sedmatřiceti body při pětadvaceti startech. Pomyslná třešnička na dortu v podobě play-off nejvyšší juniorské soutěže nakonec nepřišla, s týmem Husí játra tak alespoň mohl tuto neděli přijmout na turnaji v Brně bronzové medaile.
Moment sezony (David Kolář): "Gothia cup - celé putování turnajem, které bylo zakončené výborným semifinále znovu proti Tatranu, kde jsme znovu byli více než vyrovnaným soupeřem a soupeř neměl nic jisté až do posledních minut. Konečné bronzové medaile byly zcela zasloužené. Více informací je v článku od Pápy ve shrnutí ke Gothii. :-)"
Stejně jako Míša Petráň se i Ema Najmonová letos pohybovala ve více družstvech. Kromě toho "hlavního", tedy Starších žákyň, jí bylo často možné nalézt i v zápasové soupisce Dorostenek, kde za sedmnáct zápasů stihla zapsat tři kanadské body. Navlas stejný počet zdobil i její krátké angažmá ve spřáteleném Texasu - ten na poslední turnaj nedokončeného ligového ročníku doplatil na velkou marodku a Panteři mu tak propůjčili kromě Emy také Kamilu Prokůpkovou, které paradoxně nakonec Texasu pomohly k bronzovým medailím získaným díky vítězství 5:4 právě nad Panthers.
Moment sezony (Dan Ježil): "Zápas s Novým Strašecí na posledním turnaji sezóny, kde holky dokázaly přesně splnit to co se po nich chtělo, zodpovědně bránit a být produktivní v útoku."
Nejmladší Panterky už svého Spoluhráče roku znají, jejich chlapecké kolegy čeká představení právě teď - po vyrovnaném hlasování si cenu odnesl Vojta Nevšímal, jenž bravurně zvládl přesun z přípravky a po celou sezonu patřil mezi pravidelné reprezentanty panteřího Áčka. Gratulujeme!
Moment sezony (Jan Tůma): "Dlouho jsme mezi trenéry vybírali vhodný moment sezony a nakonec jsme se shodli na jednom z jejího začátku, který na první pohled úplně nesouvisí se zápasy, ale ve finále ovlivnil celou sezónu našeho družstva.
Jednalo se o první turnaj našich elévů, kde se na jedné haly sešly hned dva panteří týmy a díky vytíženosti všech trenérů tam musel Honza Tůma. "Vsaď se, že si tenhle den ta mrška vybere", řekl ještě doma než vyrazil (už jsme přenášeli několik dní). A vybrala.
Když zápas začínal nabírat pořádné obrátky a emoce začaly vřít, tak se trenérovi rozvibrovala kapsa. V tu chvíli jsme zrovna dali gól, kterým jsme snížili na rozdíl jediné branky (a to jsme prohrávali asi o pět). Během plácání s hráči se trenér podíval na mobil, aby tam uviděl jméno své ženy. Zvedl sluchátko. "Asi se to děje" ozvalo se. Kolena změkla a mozek začal vřít. Rychle hledá číslo taxíků, aby se dostal z Rudné domů. Nabízí se jeden z tatínků, zlatí rodiče. Jinému tatínkovi rychle předává otěže obou týmů, protože si prostě musí poradit. Během cesty se ještě tatínek nabídne, že i ženu zaveze do porodnice. Tep se trochu zklidňuje, ale vše teprve začíná. Na konci tohoto dne je na světě o jednoho krásného človíčka víc. Pro někoho je tak ten moment mnohem víc než jen sezonní. :-)"