Měl to být turnaj jako každý jiný, jen trochu později. Tedy trochu... Trmácet se na soutok Labe a Vltavy už je samo o sobě za trest, o něco víc to ale zabolí, když víte, že se z té dálky vrátíte pravděpodobně až hodně dlouho po Večerníčku.

Přesto pár věcí dávalo mělnickému šťouchání do 24 gramů vážícího plastového nesmyslu trochu jiný lesk, než jaký měly turnaje předtím. Od posledního přímého souboje o první místo uběhlo přesně 62 zápasů, respektive 141 dní. Na začátku října, v teprve druhém hracím dni sezony, se tehdy utkal Kolín alias Pátečníci s kosteleckými Vlky. Tehdy z toho bylo těsné kolínské vítězství 5:4, díky kterému se chlapci  černobílé kombinaci dresů dostali do popředí ligové tabulky. A to díky určité shodě okolností a kontumací měli obhájit v přímém souboji právě se Sépiáky.

Sépiáci vs. Bourbon Ruzyně

Ale pojďme hezky popořadě. Do Mělníka i přes pár nabídek k výpomoci dorazila "čistá" sestava 13+1 (neb, jak bylo avizováno, si důležité zápasy chceme odehrát sami, abychom nepostoupili s vědomím, že nás k vrchním příčkám někdo dotáhl) s jedinou absencí v podobě Paliče, kterého zranění a nepustilo ani z domu, natož na zápas. Absenci zaznamenal také online přenos z místa činu, neb pravděpodobně nebylo pochopeno, že internet lze v roce 2018 pustit i z mobilu.

I přes všechny těžkosti a fakt, že se ráno muselo půl hodiny přestavovat hřiště, nakonec začínal první mač s Bourbonem včas. A průběh měl prakticky stejný jako v prvním vzájemném setkání, shodou okolností hraném taktéž na půdě místního gymnázia. Jak už je zvykem, soupeři jsme míček půjčovali jen velmi sporadicky, z herní převahy jsme ale nevytěžili žádné zázraky. Místo pár rychlých nahrávek a zakončení do prázdné jsme volili vyšívání s balonkem kdesi u mantinelu, takže skóre narůstalo jen pozvolna.

Otevřel jej po sólíčku přes půl hřiště Tomík, kterého po uzmutí odraženého balonku následoval opět Tomík. Extrémně nezajímavou třetinu ukončil gólem na 3:0 vteřinu před sirénou Mesut. Druhá část byla stejně mizerná jako první, alespoň trochu veselí přinesl Tomík s Vítkem, kteří si to poprvé za den dali do prázdné a světe div se, byl z toho gól. Nezáživné tempo potvrdil fatálem navrátilec Alchi, který špatnou rozehrávkou namazal soupeři na jeho jediný úspěch - 4:1. O čtyři branky to ale nakonec skončilo, neb se po zmatcích před soupeřovou klecí prosadil Dejv Halamíček. Nic na tom nezměnilo ani prapodivné vyloučení za špatné střídání, kdy nás na hřišti bylo slovy pana arbitra "hodně moc" - očití svědci a videozáznam dokázal, že "hodně moc" znamená přesně čtyři hráče a gólmana.

Sudí obecně nebyli nic moc, po hlavičce jednoho z ruzyňských, kterou provedl někde ve výšce kolen, se rozmýšlel dobrých pět vteřin, jestli to bylo alespoň na standardku. Bylo to dokonce na dvojku, kterou vzápětí zdvojnásobil chaos v soupeřovo brankovišti - následnou možnost završit hattrick z nájezdu Tomík nevyužil. Dvojnásobná přesilovka ale úspěch přinesla, na 6:1 zvýšil od modré Fanda. Zbytek zápasu nestojí ani za komentář, hrát v podobném tempu proti silnějším soupeřům, dostaneme strašlivou bídu.

Sépiáci vs. Pátečníci

Už před druhým zápasem s Kolínem bylo znát, že to bude jiné. Asi za to mohly dobré vztahy se soupeřem, fakt, že je to poslední utkání dne, či společné komentování zápasu Poděbrady-Hornets, které dohnalo nejednoho z účastníků nesmírně nezajímavého mače téměř k slzám.

Souboj druhého s prvním přinesl asi jeden z nejlepších zápasů, které letos na půdě poslední ligy proběhly. Oba soupeři do něj vložili své maximum, prakticky neustále se něco dělo. Skoro by se dalo říct, že chyběly jen zbytečné fauly a nedovolené zákroky, které zůstaly na mrazu před vchodem do haly. Lépe přeci jen začali Sépiáci, už po dvou minutách vytvořila druhá lajna pořádný závar před Spalem a skákající balon trefil Lávičkos tak šikovně, že skončil až v šibenici.

Ani Kolínští se ale nenechali zahanbit. Hrozili zejména z rychlých protiútoků vedených po středu, ty ale obětavě zachraňovala především dobře blokující obrana, případné vlaštovky končily v náručí jistého Máry. Ani on ale nemohl nic dělat zkraje deváté minuty proti střele staršího z bratří Svobodů, kterou před ním do odkryté klece i s trochou štěstí tečoval Vojáček - 1:1. První třetinu ale přeci jen lépe zvládli chlapci v oranžových dresech, kteří po většinu času drželi balonek. Neuběhla ani minuta od vyrovnávacího gólu, kdy věčně zraněný Šimi našel perfektní žabičkou před brankou nekrytého Bobra - ten už měl snadnou práci, jeho trefa na 2:1 znamenala konečný stav po první třetině.

Druhá část byla o něco nervóznější, přesně splňovala onu dobu, kdy je vše ještě otevřené, času je dost a nikdo nechce udělat chybu. Ta ale přeci jen přišla, byť byla za celou třetinu snad jediná. Po mírném chaosu v rozehrávce Sépiáci zaujali svou klasickou pozici pro obléhání branky libovolného soupeře, nához od modré se přes změť hokejek dostal až k Šimimu, který oběhl dva bránící hráče a ránou do vzdálenější šibenice nedal Spalovi šanci. Nutno podotknout, že to bylo snad jediné zaváhání obou obran za celých dvanáct minut, branka na 3:1 tak udávala stav i po druhé siréně.

Ta další ale přišla už po půl minutě hry v části třetí. Agilní Musil nachytal celou bránící pětku na švestkách a po pouhých 23 sekundách hry snížil na 3:2. Jednobrankový rozdíl zažehl obrovskou hru nervů a vůle, ve které při jakémkoliv nepřesnějším zpracování balonku stoupal tlak a během přesouváním balonku do střeleckých pozic někteří slabší jedinci upadali do mdlob. Obrovské nasazení z obou stran ústilo postupem času ve větší a větší šance, jak Spal, tak i Máčala však drželi své spoluhráče ve hře. Postupem času začali Pátečníci svou hru otevírat, doufajíc ve vyrovnávací branku, skulinky v obraně ale bylo využito v jejich neprospěch.

Kuby s Paučisem si několikrát vyměnili touš za soupeřovou bránou, až jej druhý jmenovaný naservíroval před branku. A bylo to právě včas, neb si to prostoru naběhl nehlídaný Alchi, který rychlou střelou k tyčce dal svůj první a zároveň nesmírně důležitý gól za Sépiáky! Už to vpadalo nadějně, přesto do konce zbývaly více než dvě minuty. Kolínští logicky reagovali timeoutem a následnou hrou v šesti, ta jim ale nevyšla podle jejich představ. Prakticky se nedostali k vážnějšímu ohrožení Márovy brány, navíc sami inkasovali popáté. Byl to Tonda, jenž správně spočítal dráhu výhozu směrem vpřed, který si krkolomně zpracoval a následně přes dva bránící hráče bezchybně trefil odkrytou klec.

Na pátou branku už Pátečníci nedokázali zareagovat a byť se zbytek času odehrál v obranné třetině Sépiáků, nic to nezměnilo na faktu, že právě Pražané se po vítězství 5:2 dostali před svého soupeře na první místo tabulky!

.

Závěrečné poděkování kromě tradičních díků fanouškům, kteří s námi vážili cestu až do Mělníka, patří Pátečníkům. Jsou místa, kde vzájemný respekt pokulhává i třeba na trénincích nebo mezi jednotlivými hráči při zápasech. I rivalita v lize se dá pochopit, pokud vychází z rozumných důvodů a příčin, ať už je to geografická blízkost soupeřů, či jen vzpomínky na minulá vzájemná střetnutí. Proto zahřeje, když se i v tak různorodé směsici týmů, kde je obsaženo snad všechno od běhajících bláznů z Prahy po nerudné strejdy z okolí dálnice na Hradec, vyskytne skupina lidí, kteří do toho sice dávají všechno, zároveň ale pořád ví, že to je jen hra, kvůli které není potřeba nasírat svoje okolí a dělat si ze soupeřů nepřátele. S Pátečníky jsme již odehráli oba letošní zápasy a během celých těch 72 minut čistého herního času nebyla potřeba řešit jediná zbytečnost, zákeřnost či provokace, která by hru kazila. A proto jim za celé Sépiáky patří velký dík za férové a vyrovnané utkání, jenž bylo ozdobou celé ligy, a přejeme mnoho štěstí a úspěchů do dalších bojů, během kterých doufáme dokáží, že společně s námi patří na první dvě místa, ať už to letos vyhraje kdokoliv - v takové konkurenci by nás druhé místo snad ani nemohlo mrzet. Díky!

Sépiáci - Bourbon Ruzyně 6:1 (3:0, 2:1, 1:0) online Sépiáci - Pátečníci 5:2 (2:1, 1:0, 2:1) online Autor: Paučis