O víkendu se odehrály poslední zápasy elévských soutěží hraných systémem 3+1. Jak se na nich dařilo panteřím výběrům?
Sobotní turnaj panteřího DREAM TEAMu se nesl ve znamení velkého loučení. Poslední zápasy za klub si po dlouhých dvanácti letech zachytal gólmanský fantom, černá díra a kamarád Zeke, který už v neděli nastoupil do derby pražských S jako golman divizní Slavie. Slavnostní nádech turnaje nás nakopnul a ve stochovské aréně jsme rozdávali nejenom pamětní plakety a ementály, ale taky góly a florbalovou radost.
Bodobraní jsme odstartovali proti výběru VŠSK MFF Praha. Proti matfyzákům jsme nastoupili v útlé sestavě 8+1, protože auto devátého borce, Karolka, začalo cestou na zápas hořet, a do haly ho až v průběhu druhé třetiny dovezl ochotný zaměstnanec odtahové služby.
Soupeř odehrál zápas se zataženou ruční brzdou a taktický plán šéftrenéra Štajna “první lajna sype, druhá lajna nedostává” se i proto dařilo plnit na výbornou. Na začátku třetí třetiny jsme vedli 5:0, většinu času kontrolovali hru a v ošemetných skrumážích před naší bránou se mohli opřít o Zekeho. Ten se v derniéře blýsknul třeba zákrokem na škorpiona, když na břiše kopnul nohou do vzduchu a vytlačil gólovou střelu do bezpečí. Když se z naší střídačky ozvalo “když bude mít Zeke nulu, zruší přestup”, tak přecijenom dva fíky pustil, i tak ale minutu před koncem Khurny uzavíral zkušeným gólem proti své alma mater na konečných 7:2. Zápas si vychutnaly hlavně legendy klubu Kůža (2+2) a Románek (2+1), klid na hokejky nám přinesl i skvělý Kryštof, (1+1) přes kterého za celý zápas (i celý turnaj) nebyl schopný nikdo projít.
Trojhodinovou pauzu mezi zápasy jsme využili k odkletí ztrápeného střelce Dandy, který půlku týmu obral v pokeru a načerpal tím zpátky svoje sebevědomí a střelecké mojo.
Po třítýdenním trápení se v druhém zápasu proti Engineers podivným, ale krásným ekvilibristickým gólem vteřinu před první sirénou odemknul a do konce zápasu stihnul nasypat hattrick. I tak ale nebyl hlavní hvězdou zápasu. Proti odevzdaně hrajícímu soupeři, za kterého nastoupil i expanter Ríša Filikar, se totiž s kanadskými body roztrhl pytel. Hattrick nasázel i znovuzrozený střelec Schurrlinho, hattrick asistencí zase posbíral Karby, jak za mlada hrající Štajn zaznamenal 2+3, monstrgól upekl i s chutí hrající Dejv... hlavní roli v podvečerní demolici ale měl Karolko. Ten od svého auta chytil jiskru a vzplál na hřišti jako tradiční slovenská vatra víťazstva, dlouhý večer inženýrů ozdobil neskutečnými pěti (pěti!) góly a dvěma asistencemi a na vrakoviště bude moct jít s širokým úsměvem na tváři.
Konečná výhra 15:2 nás posunula na druhé místo tabulky, tři body za vedoucí Blue Horses Stochov. Na turnaji jsme se zase dočkali dvou vyrovnaně hrajících lajn, odemkli Dandu, uhasili Karolka a nerozčílili Romana, což se naší skvadře nepodaří často. Hlavně jsme ale poděkovali Zekemu.
Tak ještě naposled, Zeke: díky za všechny tréninky, který jsi odchytal, i když nás přišlo šest, za všechny soustředění, kde ti nosili oběd do brány, protože neměl kdo čapat, za všechny góly na bližší tyč, který jsi na tréninku pustil a zvedal nám tím střelecký sebevědomí, a vůbec za to, žes tak dlouho vydržel v našem týmu starejch, nemocnejch, nesoudnejch pánů středního věku. Hodně zdaru ve Slavii – a snad zase někdy na Radlicích!
Kanada:
Autor: Jakub Kurnas