První zápas znamenal pro sobě si navzájem známé soupeře i souboj o to, kdo prodlouží pro oba týmy nezvyklou situaci dvou proher v řadě, navíc ne ledajakých, ale takových, o kterých se dá mluvit jako o debaklech. Experti se shodovali nad tím, že utkání nebude patřit k nejkrásnějším, bude tradičně více svázané taktikou, ale nebude chybět bojovnost a nasazení. Jak bývá zvykem, naše míra bojovnosti a nasazení je v průměru dobrá, ale realita je taková, že většina by měla trochu přidat a naopak někteří jedinci soupeřům nakládají mnohem víc, než se do nich vejde, takže jsme i podle očekávání strávili několik horkých minut v oslabení.

Experti se dále také shodovali v názoru, že očekávají naší těsnou výhru, což se nakonec ukázalo jako pravdivé a nemýlili se ani v odhadu vývoje utkání, který se s tímto soupeřem již několikrát opakoval, tedy že v první polovině zápasu dominuje soupeř, ale druhá část a hlavně závěr patří nám a i to se nakonec splnilo. Nic na tom nezměnila ani absence hlavního trenéra a dvou elitních obránců, kteří se ale v pozici trenérů mládeže vraceli autobusem ze zájezdu s CKJJ.

Pavel Daněk po právu vyhlášen nejlepším hráčem utkání a z jeho nouzového obsazování na pozici obránce se možná stane přerod nastálo :-) Matěj Lubenský: nejzlobivější hráč utkání, autor vlastence na 1:3, ale také geniální vítězné asistence v oslabení byl oceněn jako klubová legenda, protože dosáhl mety 400 kanadských bodů v kariéře v klubu (na tričku chybně vytištěno 400 gólů).

Královák mohl vyrovnat v poslední minutě, vlastně spíš vyrovnal, ale rozhodčí branku neuznali, protože náš brankář Hruška nemohl chytat, protože na něm ležel soupeřův kapitán Horký. Proč to ale udělal, nevíme, budeme se muset kouknout na video #kralovskekleste

P.S.: na zlámané hokejky 2:2