Soupeři kteří nás čekali byli záludní a nevyzpytatelní.

V prvním utkání kousal Beroun více než by bylo zdrávo a i přes celkem jasný výsledek dlouho nebylo rozhodnuto! Brankář z okresního města se do branky sice dobelhal za pomoci berlí, což některé naše borce až moc uklidnilo, avšak divy které předváděl a jeho neuvěřitelné zákroky by ocenil i samotný Dominátor! Nefungující koncovka a zbytečná rozlítanost ale naštěstí nebylo to stěžejní a po několika skvělých akcích jsme nastřádali aspoň 5 gólů! Nutno zmínit skvělou standartní situaci 3. lajny, kdy jen olšové ruce Petra Křepelky netrefily branku! Zároveň jsme se poučili, že hovořit na střídačce už jen teoreticky o nule, kterou si Ňóňa z toho utkání mohl odnést, není zrovna ideální!

Mezi zápasy jsme již jen stihli rychle omrknout souboj dvou týmů Bohemians a šlo se na Texas!

Soupeř již před naším utkáním obdržel ranec gólu a to nám mohlo přinést trochu klidu na hokejky! Uklidnili jsme se dokonce tak, že nám to tam na začátku né a né spadnout. Co je ale nutné zmínit jsou krásné kombinace na první dotek, kdy jsme poprvé po dlouhé době konečně zahlédli florbal místo bramboračky a už jsme si jen mohli plánovat, jak si dáme dvacet. (pzn. aut. Nechtěli jsme až na pár vyjímek jít spát, nýbrž si otevřít střelnici) Jonáš s jistotu kryl svou branku a doháněl soupeře k šílenství a nebýt znovu nešťastného odskoku, mohl na svém posledním turnaji elévů připsat čisté konto!

Šup sem šup tam, jsme ve finále, které mělo ten den býti první a zároveň poslední zkouškou "dospělosti" pro kluky, co příští rok míří do starších kategorií!

Kultovní hlášku "Tři vojáky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho...!" už někde slyšel snad každý. Vidět to měl ale každý příležitost v tento slavný den.

Vstup do utkání byl bleskový a bylo se rozhodně na co koukat! Kluci zachovávali klid, i přes prvotní nervozitu se oklepali a bylo vidět, jak si doopravdy cílevědomě a krůček po krůčku jdou za prvním místem a vítězstvím. Byli jsme to my, kdo diktoval tempo hry, což se soupeři postupně přestávalo líbit. Tvrdé souboje vystřídaly zákeřné a zbytečné zákroky, které nebyli jakkoliv trestány a začaly se vyskytovat první slzičky a spálená kůže od Barrandovské palubovky. Soupeř se však díky dvoum vlastním gólům, které Jonášovi spadly za záda stále držel na dostřel jedné branky a rozhodně jsme nemohli začít pomýšlet na výhru. Dalším faktorem, který nám trochu začal křížit plány byly postupně tři nařízené nájezdy, při kterých Jonáš vygradoval svou formu na maximum a všechny je s přehledem pochytal! I my jsme ale spálili dvě nabídnutá trestná střílení. Jak se blížil konec, vteřiny ubíhaly stále pomaleji, chytrých řečí od soupeře a pořadatelského stolku přicházelo stále více, Martinovi při zakončeni přesekali prsty, Kryštof dostal ránu do hlavy a utkání jsme najednou po vypadnutí Alfa museli dohrávat v sedmi hráčích.

Highlight celého utkání nastal 49 vteřin před koncem, kdy si nezničitelný Kryštof parádně vodil soupeře, který tyto fintičky nedokázal psychicky zvládnout a i přes odpískaný faul ho surově dohrál.

Vše jsme nakonec zvládli a myslím si, že kluci na tento zápas ještě dlouho nezapomenou. Zároveň byl skvělým rozloučením se sezónou!

Na závěr bychom klukům i rodičům chtěli poděkovat za celou sezónu, kterou budeme formálně zakončovat na neformálním večeru Panthers Night! Jestliže máte zájem, určitě klikněte SEM!

Autor: Marek Máčala