I přesto jsme si první branku zápasu připsali po úspěšném úniku. A o něco později i druhý, stejným způsobem i přes Igyho baseballové chapadlo, po kterém si šel na dvě minuty povídat s pořadateli v postranní trestné lavice.

Druhá třetina nám už tolik neseděla, a tak po právem potrestaných chybách a jedné pumelici soupeř odskočil o branku.

To si však kluci nenechali líbit a hned ve třetí třetině se opět pevně chytili otěží, kdy jsme během jednoho střídaní brankové vedení drželi pro sebe. Zápas jenom nabíral na tempu a Dobříš ne a ne se vzdát. Avšak do otevřené obrany se nám hrálo lépe a do konta jsme si připsali další bodíky, které i přes vysoké tempo hry, definitivně rozhodli - tři body jsme si připsali.

V posledním utkání sezóny nás čekal nebezpečný a rozjetý tým Sokolů z Rudné. Ku prospěchu nám mohlo hrát, že soupeř už měl v nohách dvě utkání a mohla se tak ukázat únava. První třetina ale z obou stran začala ve vysokém tempu, kdy se misky vah překlápěly každou minutu. V šesté minutě se nám dostalo možnosti první přesilovky, kdy jsme se pohodlně usadili v útočném pásmu a několikrát nebezpečně ohrozili sokolskou svatyni, žádná ze střel ale neměla gólové parametry a s první sirénou na tabuli zůstalo skóre beze změny.

Zato druhá třetina byla o poznání jiná "podívaná". Oba týmy výrazně polevily v pohybu a zejména my jsme měli problém s pohodlným přesunem z obrany. Připsali jsme si bohužel i pár kiksů, kdy jsme soupeři na zlatém podnose nabídli gólové příležitosti, všechny ale pochytal skvělý Adam v bráně.

Na scoreboardu stále svítí 0:0, třetí třetina začíná a tenhle nadějně rozehraný zápas chceme dotáhnout do vítězného konce. Hned po buly se na balonu drželi zejména hosté, kteří chtěli potvrdit svou roli favorita. Tempo opět nabralo na obrátkách a do šancí jsme se začali dostávat i my. Za zmínky rozhodně stojí několik skvělých pokusů Fugiho, z nichž jeden označkoval brankovou konstrukci. To jsme přeci jen označkovali hned několikrát, žádná střela ale nerozvlnila síť brány Rudné. I přes skvělý výkon Adama jsme ale poprvé kapitulovali ve 27., kdy se zbytečně nechal vyloučit Brába a během oslabení dokázal soupeř po závaru ve velkém brankovišti a schované střele přímo do pravého vinglu získat první zářez zápasu. S devíti minutami do konce je ještě dost času na vyrovnání, ale bez střelecké produktivity to nepůjde. A ta pokračovala i dál, stejně jako většinu sezóny. 127 sekund před koncem se nám ale ještě jednou naskytla možnost přesilovky. Tlačili jsme, hrozili jsme a bez boje se nevzdali. Ale ani tenhle závěrečný tlak branku nepřinesl a zápas tak skončil nejtěsnějším možným rozdílem - 0:1 (zdravíme fanklub defensivního florbalu). Stydět se ale za co nemáme, výkon jsme podali dobrý, udrželi jsme vyrovnaný zápas s jedním z lídrů soutěže, byli jsme Tým s velkým T a ze sezóny odcházíme s hlavou vztyčenou.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem (i těm, které čekají poslední junioři B příští týden) hráčům, se kterými jsme mohli pracovat během celé sezóny; všem rodičům, příbuzným, partnerkám a kamarádům za podporu i odvozy; Petru Zalabákovi za fotky, svačiny, odvozy a všechno ostatní; a za sebe nejdůležitější - Filipu Urbanovi za fantastickou spolupráci.

Díky a těším se na letní turnaje a příští sezónu. Oss!

Autoři: Filip Urban, Jan Pauček