V prvním utkání se proti nám postavil současný lídr tabulky Tatran C, který nám v loňské sezóně vystavil asi ty nejhorší výsledky. Od úvodního hvizdu ale bylo jasné, že tentokrát o tak jednoznačnou událost nepůjde a loňského vícemistra ligy jsme hned začali trápit. Zápasový gólový účet otevřel zkraje 6. minuty při naší přesilovce Kořen a o kvalitní florbal tak nebyla nouze. Soupeř na sebe dlouho čekat nenechal a opět se nám začaly opakovat stejné chyby, např. v podobě volného hráče před naším brankovištěm.

Do druhé periody tak začínáme opět od nuly, hned z kraje jsme ale opět dostali možnost přesilovky, kterou hned po 6 vteřinách zužitkoval Brába střelou typu země-země v rychlosti průměrné želvy sloní. Přetahování o skóre tak zdaleka nekončilo a k naší smůle se tentokrát poprvé dostal do vedení soupeř. Ve druhé třetině však žádný stav na tabuli nevydržel dlouho. Na 3:3 nejprve vyrovnával Fíla Stašák a na následných 4:4 opět z přesilovky skóroval Brába. Ani tak jsme ale "do šatny" nešli za vyrovnaného stavu, když jsme ještě jednou před pauzou stihli inkasovat. Před třetí třetinou by se atmosféra dala krájet. A možná i nějaká tíha okamžiku dolehla i na nás, ve 27. minutě si Kořen vysloužil dvouminutový pobyt v exkluzivním resortu trestné lavice, pobyt si ale nemohl vychutnat celý, jelikož hned po 28 vteřinách Tatran zvýšil už na 6:4.

Nic ale ještě ani zdaleka nebylo ztraceno, v bráně držel veškerou naději Adam a v polovině 29. minuty vykřesal první jiskru naděje na srovnání Fíla Stašák po přihrávce Sabiho. A zatímco do konce zápasu zbývaly pouhé 2 a půl minuty, na střídačce probíhala velmi intenzivní a hlasitá instruktáž, tak právě druhý jmenovaný vzal situaci do svých rukou a vystřelil důležité srovnání, které Tatran dohnalo k timeoutu. S námi to ale nikdy nemůže být jednoduché a necelé dvě minuty před koncem si nešťastným zákrokem vykoledoval vyloučení Martin Sedláček. Většinu oslabení jsme zvládli poctivě ubránit a 19 sekund před koncem se nám naskytla možnost rozehrávky z vlastního pásma. Poslední taktické pokyny a mohli jsme zahájit poslední útok k obratu. Štěstí se k nám ale obrátilo zády, když rozhodčí těsně po rozehrávce nepostřehl faul na Sabiho, který rychlým sledem událostí skončil inkasovanou brankou. Ani pokus o rychlý závěrečný útok z buly nevyšel a velmi krutým způsobem jsme odešli ze zápasu bez bodu, ačkoliv jsme si herně zasloužili všechny 3.

V druhém zápase nás čekal nepopulární soupeř z Kralup, který vloni proslul svým klasickým betonem. Svatyni tentokrát strážil Ondra Beneš a hned do první minuty si pro všechny na hale připravil poměrně zajímavé překvapení, když neodhadl padáček z půlky hřiště, který nakonec skončil za jeho zády, rozvlnil síť a pocuchal nervy celé domácí střídačky. Hned o minutu později se konečně opět váhy osudu překlopily na naši stranu a měli jsme další možnost přesilovky, která přinesla dlouho očekávanou událost. Početní výhodu totiž proměnil Martin Sedláček, dlouho postižený totálním střeleckým trápením. Na krátkou chvíli pak hra byla relativně vyrovnaná, ale to jen díky našemu klasickému taktickému tahu "přizpůsobíme tempo hry soupeři". Poté si ale opět slovo vzal Martin a během pouhých 20 vteřin zkompletoval čistý hattrick. Do konce periody jsme stihli ještě jednou inkasovat a první pauzu jsme strávili ve vedení 3:2.

V prostřední periodě se z kraje jednalo o kvalitní přestřelku na obou stranách. Nejprve přidal naši čtvrtou branku Kořen, po vyloučení Riška Kralupy rychle snížily, zpátky do dvoubrankového vedení nás poslal opět Martin, kterému následně opět odpovídal soupeř. Na šestou branku si o minutu později dělal zálusk Fíla Stašák, jeho střela při trestném střílení mířila mimo tři tyče. Tohle zaváhání se ale rozhodl napravit Martin, který tak dával už pátou v branku v tomto zápase. Do konce druhé části jsme ale úspěšně opět stihli dvoubrankové vedení ztratit.

Stejně jako předchozí periodu jsme i ve třetí části jako první skórovali my, konkrétně Rekso, který pro nás taky měl ještě nějaká esa v rukávu. V závěru 27. minuty se soupeř ještě naposledy zmohl na gólovou odpověď, od té chvíle jsme ale hlavním týmem na hřišti byli my. Rekso zkompletoval hattrick, oslabení jsme zvládli bez výraznějších potíží a desítku nakonec atakoval Brába. Cenná výhra a důležité tři body po vítězství 10:6.

Statisticky se turnaj dá zhodnotit fantasticky. Dva hattricky, 100% úspěšnost přesilovek a hlavně fakt, že umíme a dokážeme hrát s opravdu každým (když se chce). Turnaj jakožto pořádání jsme si zpestřili i dvěma bitkami a dvěma červenými kartami, takže o zábavu (vyjma většiny odehraných zápasů) nebyla nouze.

Velký dík také patří těm, kteří nás přišli podpořit nebo pomoci s pořádáním, i když nemuseli!

Autor: Jan Pauček