Jak to tak v Milevsku bývá, tak najít parkovací místo u haly (ještě když se před vámi na hale nebo nedej bože ve vedlejší hokejové hale něco hraje) je nadlidský výkon. Ještě před rozcvičkou došlo k servisu hokejek i částí lidského těla tak, aby všichni byli ready na utkání.

Úvod utkání byl opět oťukávací, nejen z důvodu upravené sestavy a toho, aby si to sedlo jak má. Po naší chybě soupeř otevírá skóre. Následné střídání se daří důrazem Kačerovi srovnat. Ovšem do konce třetiny se skóre měnilo ještě třikrát a to tak, že jsme vždy museli dotahovat. Vstup do druhé třetiny se nám absolutně nepodařil a můžeme si sypat popel na hlavu za zbytečné ztráty či elévské chyby, které soupeři darovaly tříbrankové vedení.

Následovalo stažení sestavy na 10 lidí, což některým vlilo krev a příval energie do žil. Dokonce se nám podařilo využít přesilovou hru, kterou jsme měli ke konci druhé části. Kdybychom hráli celý zápas jako třetí třetinu, tak by to vypadalo úplně jinak. Pro přihlížející to mohlo působit tak, že do třetí třetiny nastoupil v našich dresech jiný tým. Cca do poloviny hracího času se nám podařilo srovnat na 7:7. Chtíč utkání strhnout na svojí stranu měli oba soupeři, někteří hráči možná až extrémně moc. Necelé čtyři minuty do konce došlo k vyloučení po oba týmy za šarvátku na soupeřově polovině, což zahrálo do karet domácím a ti si dokázali vzít vedení opět pro své barvy.

Máme dost věcí na čem pracovat, ale také od čeho se odpíchnout. Další kolo nás čeká tým, který v loňském roce hrál o ligu výš a dle předběžných informací u nich došlo k určitým změnám (příchody/odchody). Bude to určitě velice zajímavé utkání, které bych si být vámi nenechala ujít.

Autor: Andrea Nováková