10 + 0

Po bronzovém úspěchu na Gothii doznala sestava Mlžů BLACK řady omluv a odpočinků, do Čakovic tak vyrazil hodně netradiční počet deseti hráčů a nula brankářů.

O náhradníky do brány naštěstí nouze nebyla a v prvních dvou zápasech z toho dokonce byly cenné výhry – jak proti říčanským Drakům, kteří sice sehráli vyrovnanou bitvu, v zakončení jsme ale byli mnohem zkušenější a efektivnější, tak i s pořádajícími Blacky, které jsme naopak porazili i s trochou toho štěstíčka a zodpovědné obrany (pomineme-li nepřesnosti vrchního fatálisty v první polovině).

Právě štěstí nás ale opustilo hned záhy, kdy se nám za prohru na Gothii pomstilo Kladno – nedá se sice říct, že by bylo lepší, spíš naopak, ale tentokrát mu tam spadlo vše, co jsme soupeři dovolili a byla z toho tak porážka, která trochu komplikovala vyhlídky na postavení v tabulce. Trochu toho štěstíčka by pak bylo potřeba i proti Spartě, která ukázala svojí kvalitu a naší oslabenou sestavu asi zaslouženě porazila, nebýt nedůrazu v zakončení a neproměněného nájezdu, mohlo ale být veseleji, protože body nebyly daleko.

Pozitivum je, že i v menším počtu a s řadou náhradníků dokážeme nejen držet první koš, ale být v něm i důstojným soupeřem. Pro kluky co nás doplnili to jsou supr zkušenosti, které zase musí předat svým spoluhráčům na WHITEch, aby se společně posunuli o patro výš. Díky rodičům za podporu a už můžete žhavit motory na cestu do Kladna.

Autor: Tomáš Pauček

Kterak Panteři obsadili Královské město

Nedělní ráno přineslo kromě brzkého vstávání také cestu až do Slaného, kterou musela přetrpět hned dvě panteří družstva – z celkového počtu 33 hráčů se budeme věnovat té o chlup méně početné výpravě Mlžů WHITE, kteří si poprvé v sezoně vysoušeli nejnižší koš.

Místní stará BIOSka tak zažila pořádný panteří nálet a podobně si musela připadat i Příbram, která v úvodním klání ještě ani nestihla dokreslit pozice na tabulce a už prohrávala o dva góly. Pěkný výkon dopředu jsme si ale sami kazili chybami vzadu a tak skóre nenarůstalo takovým tempem, jak by odpovídalo průběhu hry, naopak jsme si z toho udělali ještě drama. Pozitivem kromě cenného vítězství (mimo jiné nad dvěma bývalými spoluhráči, které jsme po delší době zase rádi viděli) bylo i asi sedmnáct přečkaných oslabení, z nichž ale dobrou polovinu Žraloci získali poté, co sami domnělým faulům dost přidali.

Na řadu tak mohlo přijít panteří derby s výběrem našich elévů, kteří ale dokázali také pěkně kousat a byť to vzadu nakonec skončilo s nulou a vpředu jsme dali dostatek gólů na vítězství, několikrát jsme měli namále a nebýt toho pověstného štěstíčka, mohlo tam něco padnout i našim mladým nadějím. Další nula pak přišla proti domácím Barracudám, které nemohly natěšené panteří výpravě vzdorovat a nebýt šlompáctví v zakončení, mohli jsme klidně narážet sud desítky, respektive něčeho ještě silnějšího – i naše jediné oslabení v utkání vypadalo jako přesilovka a rozhodnuto bylo dávno před sirénou.

O tom, zda bude turnaj úspěšný nebo ne tak měl rozhodnout poslední zápas s běhavou Bohemkou. Ta nás v prvních pár minutách zavřela a zaslouženě šla do vedení, postupem času se ale hra vyrovnala a za stavu 0:2 pak obrátila i v naší převahu. Ta narůstala až do drtivého tlaku, kdy to tam lítalo jak za války, to pomyslné štěstíčko se k nám ale tentokrát obrátilo zády a ze zápasu, kdy jsme měli víc ze hry, nakonec vznikla ta nejtěsnější prohra, která nám dost pravděpodobně zavřela cestu zpět o patro výš a přisoudila konečné druhé místo.

Za to se ale stydět nemusíme, protože to byl co se předvedené hry týče s přehledem nejlepší turnaj v sezoně a je potřeba, abychom tímto směrem pokračovali dál – jen tak můžeme uspět a vrátit se zase do pater, kam schopnostmi náležíme. Děkujeme rodičům za dopravu a podporu a doufáme, že se příště uvidíme na nějakém přívětivějším místě než ve Slaném (pozn. autora: „jasně že to je Příbram“).

Autor: Tomáš Pauček

První novoroční zkouška pro mlže red

Probouzíme se do dalšího hracího dne, čeká nás totiž další turnaj v přeboru mladších žáků. Florbalový život nás zavedl daleko za Prahu - do Slaného.

První zápas jsme si střihli zápas s Bohemkou. Zápas byl ze začátku spíše oťukávanou z obou stran. Než bohužel pro naši stranu soupeř rozpoutal kanonádu střel na naši branku a my jsme nedokázali odpovědět, proto první zápas tohoto roku končí naší porážkou.

Druhý zápas nás čekalo neobvyklé derby s Panthers Praha WHITE. To, že jsme kvůli tomuto zápasu museli (také) jet do Slaného, to jsme přehlédli s úsměvem a měli jsme ambice naše starší spoluhráče alespoň pořádně potrápit. To se nám dařilo celý zápas, dokázali jsme vytvořit slušný počet šancí. Jejich proměnění se bohužel stalo naším kamenem úrazu. Museli jsme tedy zkousnout druhou porážku.

Zápas číslo trois (to bylo francouzsky) nás čekala Příbram. První vzájemné utkání dopadlo naší porážkou o gól a doufali jsme v podobně vyrovnaný zápas. Opak byl však pravdou a my jsme si aspoň vybrali ten zápas, kdy se nám vůbec nedaří. My si však z této porážky odnášíme spoustu zjištění, kam se naše práce bude teď ubírat.

Poslední zápas jsme se utkali již s klasickým sokem ze Slaného. První slovo jsme si vzali mi. Tobík při brejku 1 na 0 zkoupal gólmana a poprvé jsme se ujali vedení. To jsme nakonec navýšili na 3:0 a naše hra gradovala. Bohužel naše hra začala následně také pokulhávat a soupeř náš náskok smazal a pak si vytvořil svůj. Zápas skončil poměrem 5:3 pro Barracudas a my jsme museli sklopit hlavu už počtvrté za den.

Ano, někdo by mohl namítat, že pořád prohráváme. My bychom to nazvali tak, že se pořád učíme. Skóre bohužel naší hru neodráží. Ta totiž od začátku sezóny udělala obrovský pokrok. Budeme pracovat dál a jednou přijde den, kdy budeme na druhé straně a budeme jenom vyhrávat. Díky moc za přečtení a hezký den.

Autoři: Trenérský tým elévů