Čtvrteční dohrávka v Olomouci vypadala přesně tak, jak předzápasové analýzy tvrdily – Pražanky spoléhaly na pevnou defenzivu, naopak Hanačky měly dostatek času tvořit hru a postupně si vybudovat pohodlný náskok. Dalo by se i tak říci, že svěřenkyně Johna Hodka vytěžily z minima maximum – pouhé dvě střely v první třetině znamenaly i jediný panteří gól, naopak jak již bylo řečeno, u domácí Olomouce narůstalo skóre podstatně konzistentněji a vyšplhalo se až na konečný výsledek 11:1 z jejího pohledu.

V sobotu pak čekalo juniorky utkání proti českobudějovickému Meťáku. Holkám se povedlo vstřelit první branku, poté se k vedení už bohužel nedostaly. Ve vyrovnaném utkání plném emocí a se spoustou gólů zvládly naše svěřenkyně plnit taktické pokyny. Pochválil bych určitě za natrénované přesilovky, ze kterých jsme se dokázaly prosazovat. Bohužel si ale nedokázaly pohlídat dvě rozdílové hráčky soupeře, které zápas rozhodly. V přestřelce nakonec podlehly Meťáku poměrem 6:9.

V neděli jsme se vydali do Plzně na poslední zápas v základní části. Do zápasu jsme vstoupili v dobré náladě a po perfektním plnění pokynů dokázali hned v první třetině přestřílet soupeře poměrem 6:0. V druhé třetině jsme promíchali sestavu, holky to ale zvládly a na světelné tabuli jsme tak koukali na skóre 10:2. Ve třetí třetině na nás začala být vidět únava po čtvrtečním zápase v Olomouci i tom sobotním v Rudné. Soupeř se dokázal prosadit, ale konec zápasu si holky dokázaly zkušeně pohlídat a z Plzně jsme tak vezli cenné 3 body po konečném výsledku 13:5.

Velká pochvala patří určitě Julče, která ve své juniorské premiéře odchytala perfektní zápas. Pochvala míří i ke všem ostatním hráčkám. Respekt. Děkujeme divákům. Hráčkám ženského áčka děkujeme za pomoc při dopravě do Olomouce.

Autoři: Tomáš Pauček a David Förster