První zápas začínal v pozdějších ranních hodinách. Kluci vypadali odpočatě a taky byli - hned ze začátku jsme naběhli na soupeře. Přehrávali ho jak nic a už v prvních chvílích jsme se mohli těšit z prvního gólu. Gól vstřelil Richard Šimo, jehož dělová koule div neprorvala síť branky. Následně se hrací plocha proměnila v bojiště. Golman byl jak voják v Pearl Harboru, jenž byl bombardován ze všech stran. První polovina skončila dobře pro nás, vedli jsme čtyřbodovým rozdílem. Druhá polovina také začínala slibně. Ale soupeři se v polovině druhé části zápasu dokázali uvolnit a dát nám první gól. Ačkoli ještě nějaké góly přidali, my jsme brankový rozdíl zvětšovali a první zápas jsme vyhráli.

Druhý zápas se moc nelišil, až na to, že soupeř se balónku skoro vůbec nedotkl a tak jsme si připsali i druhé vítězství. Většinu času jsme trávili na soupeřově půlce a ostřelovali jsme tam jejich bránu jak Žižka Křižáky. Když se soupeřovi podařilo uniknout, tak ho zastavil náš gólman Josef Polák. V tomto zápase se opravdu ukázal každý a nikdo neudělal žádnou větší chybu. Za zmínku stojí Richard Šimo, který vymetl gólmanovi bránu vteřinu před koncem utkání.

Třetí zápas proti Bohemce, která se dostala do finále pouze v pěti hráčích a ve finále byli už pouze ve čtyřech, byl pro kluky velmi náročný. I když v držení balónku jsme měli převahu, tak umění šance proměnit v góly měl spíše soupeř. V bráně měli velmi šikovného gólmana, který klukům chytil nejednu dobrou a střelu a potom jednoho výborného hráče, jenž svými triky dokázal kluky vždy překvapit a vstřelit nám gól. I tak ale kluci bojovali do konce, bohužel to nestačilo. A tak vezeme zasloužené a chvályhodné druhé místo.

Tímto bych chtěl poděkovat všem hráčům a také rodičům, kteří nás přišli podpořit.

Autor: Tomáš Drašnar