Předvánoční počty

Poslední prosincový turnaj poznamenaly u Mlžů BLACK jak nemoci, tak i školní výlety, v kombinaci s dalším programem tak nakonec na Radlicích chyběla skoro polovina kádru. Jak se s tím Panteři popasovali?

Na domácí hale jsme nastoupili nakonec v počtu 8+1, za což děkujeme i netradiční posile Terce Spěvákové, jež se na hřiště přesunula ze své předpokládané původní pozice, tedy časoměřiči (a modří vědí, že to v některých chvílích na kvalitě časomírování bylo znát, zdravíme Otu). To samozřejmě není počet, se kterým by se daly zdolávat hory, cílem tedy bylo hlavně udržení jak nejvyššího koše, tak i nějakého přijatelného skóre.

Menší prostor na střídání znamenal kromě větší únavy také úpravu herního stylu, na který jsme si proti Kladnu teprve zvykali a proto celkem jasně prohráli, byť na počet šancí to bylo daleko vyrovnanější, než jak hovořilo celkové skóre. To by se dalo říct i o bitvě s Wizardy, kteří tentokrát nastoupili ještě v menším počtu než my a průměrně zaujatý panteří fanoušek musel být poprvé v sezoně při bitvě s oranžovými dresy spokojen – celkový výsledek sice není tak drtivý, jak by se mohlo podle předvedené hry zdát, na druhou stranu nás ale Wizardi v ničem nepředčili a když už skórovali, bylo to vinou toho, že jsme si sami hru zlehčovali. Čtyři góly navíc nasázel Kuba Novotný, který tak oprášil pověst zapomenutého střelce a o své formě vyprávěl ještě o tři hodiny později při čekání na metro.

Bitvy se Spartou a Blacky se pak nemohly lišit víc, zejména pak co se nastavení v hlavě týče. Tradiční derby tentokrát mělo jasného vítěze ne proto, že by snad rudá vlna domácí k ničemu nepustila, to jen my sami si komplikujeme chod dějin tím, že zbytečně přemýšlíme nad jinými věcmi, než je hra před námi – spoustu menších zkratů, křivd a zlostných pohledů navíc zastínil ještě jeden zkrat největší, za který bych se rád ještě jednou jak kluků, tak i fanouškům a všem ostatním přítomným omluvil (a poděkoval zároveň Danu Hornovi, který se chopil volné násady od kormidla a zápas dotáhl do konce).

Naopak proti Blackům jsme si psychické nastavení předvolili už v šatně a rozdíl byl až propastný – jasně, už se vinou ostatních výsledků nehrálo prakticky „o nic“, i tak jsme ale početně silnějšímu soupeři dokázali v poklidu vzdorovat, nenechali se rozhodit žádnými vnějšími vlivy a o tři body přišli až v úplném závěru. Tohle soustředění je třeba začít pravidelně opakovat a udělat z něj standard, kterým se budeme prezentovat dlouhodobě.

Cíl byl každopádně splněn, první koš zůstane na Radlicích i nadále, ještě před lednovým výletem na čakovické kluziště (které v kombinaci s horším topením a zimními mrazy slibuje velkou chuťovku) ale konečně přijde vánoční pauza a tím i klid od sportu následovaný odjezdem do Švédska. Rád bych tedy všem poděkoval za celou podzimní část sezony, jak klukům za výkony, tak i nesmírně obětavým rodičům za to vše, co pro kluky děláte. Užijte si Vánoce, odpočiňte si, nepřejezte se salátu a po novém roce se zase vidíme na značkách!

Autor: Tomáš Pauček

Všechno o gól

V neděli 18. prosince se konal v Příbrami další turnaj Mladších žáků WHITE. Cesta sice dlouhá, za to ty sněhová panoramata. Chvílema to vypadalo, že projíždíme zimní krajinou Šumavy. Občas sice mlha, ale když jsme z ní vyjeli, vysvitlo na nás sluníčko tak, jak v Praze už tak dobrý měsíc dva ne. Scházíme se v počtu deseti kluků a Violy, tj. ideální počet. Šatna už na nás nezbyla, ale na to už jsme tak nějak zvyklí a usadili jsme se přímo v hledišti.

A my už můžeme jít na zápasy. První dva zápasy byly jak přes kopírák, sice jsme málo gólů dostali, ale taky jsme jich sami málo dali, a tak v obou o gól prohráváme. Ještě dodám, že soupeřem nám byla Sparta a Olymp. Dalším nešvarem bylo komentování všeho možného okolo, místo toho, abychom se plně soustředili na hru. Takže přichází emotivní proslov trenéra a my můžeme jít na dalšího soupeře s novým nastavením hlavy a také trochu pozměněnou sestavou.

Ze začátku se nám proti domácím Žralokům daří a my odskakujeme do vedení o tři branky. Po dvou smolných brankách se však rozbouří hala a našim rozklepou kolena. Ve smolném zápase, kdy góly stříleli prakticky jen Panteři, ať již současní, nebo ti minulí nakonec opět o jednu branku prohráváme. Ještě je třeba poděkovat rozhodčímu za fair-play vedení zápasu, kdy při naší power-play a rychlému návratu našeho gólmana do branky po ztrátě míčku, nejprve odpíská střídání mimo zónu po obrovských gestikulacích lavičky domácích a řevu celé haly, ale po zjištění, že zóny nejsou nikterak označené, verdikt mění. Nicméně to na výsledku již nic nezměnilo a kluci i Viola jsou velice smutní. Není však proč se na ně zlobit, snaha a atmosféra na hřišti byla úplně o něčem jiném než v prvních dvou zápasech.

A my jdeme na posledního soupeře, kterým je nám Slavia. Nejprve se podívejme na její dosavadní výsledky, jasně přejeli několikabrankovým rozdílem jak Žraloky, tak Olymp a prohráli jen se Spartou, která neprohrála jediný zápas. A řekněme si, že nejblíž úspěchu proti Spartě jsme byli asi my, ostatní prohráli vyššími gólovými rozdíly. Tím chci jen dokumentovat, jak je sport nevyzpytatelnej, a tím i krásnej. Rozhodně jsme nemuseli odjíždět s bilancí 1-3, ale klidně se 4-0. A nyní se nám už název článku ukáže v plné své kráse, kdy o poločase o gól prohráváme. Už si z toho děláme na lavičce trochu legraci a možná to je právě ono, nebrat to tak vážně, protože v druhé půli už Slavii k ničemu moc nepouštíme a sami dokonce otáčíme skóre ve svůj prospěch a Vy už můžete jen hádat o kolik, že jsme to vyhráli. :-)

Co říci závěrem? Snad jen, že to byl turnaj dvou rozdílných polovin. Tu první bychom mohli nazvat jako mírně sobeckou, kdy na hřišti převažoval názor, že já chyby nedělám, to ti ostatní. Tu druhou potom jako týmovou a tu mám taky radši. :-) Takže jen tak dál, těším se na příště, stejně tak jako rodiče-fanoušci, kterým děkujeme za podporu.

Autor: Dan Horna

Zakončení Mlžů RED

Probouzíme se do dalšího nedělního hracího dne. Píše se datum 18.12 a naši eskadru čeká poslední turnaj tohoto kalendářního roku.

Už před začátkem turnaje jsme věděli, že to nebude úplně klasický hrací den. V týmu nám trochu zařádila marodka. Později jsme pak zjistili, že ostatní týmy jsou na tom stejně. Tým ze Slaného se kvůli tomu dokonce i odhlásil a to pro nás znamenalo o soupeře méně.

První ranní zápas jsme si střihli s Olympem. Našich 7 borců do pole plus Fílu čekala zkouška, jestli zvládneme hrát v takovémhle počtu. Soupeř měl navrch už od začátku, ale nutno podotknout - nedali jsme jim nic zadarmo a naše hra se profilovala velmi pěkně. Soupeř zápas dovedl do vítězného konce, ale neměli jsme se za co stydět.

Druhý zápas jsme hráli se zelenými klokany z Bohemians. Do tohoto zápasu jsme vtrhli jako uragán a také jsme se jako první ujmuli vedení. Naše obrana zneškodnila každý pokus a tak na tabuli svítil stav 2:0 pro naše barvy. 2. polovina však přinesla zvrat a soupeř vsítil 3 branky bez naší odpovědi. Zápas tak skončil prohrou o gól, avšak celý zápas jsme sahali po bodech.

Poslední zápas dne nás čekal 2. tým z Olympu. Zápas nepřinesl moc akcí a padalo méně gólů než v prvním zápase. Soupeři se na konci prvního dějství podařilo vstřelit pár gólů a po zbytek zápasu kontroloval výsledek. Za zmínku stojí naše odbráněné oslabení, kde jsme soupeře k ničemu nepustili a jejich střeli jsme blokovali až nadstandardně. Zápas však skončil třetí porážkou za den. Někdo by mohl říct, že to není možné jak se nám nedaří v této lize vyhrávat, ale předvedená hra se od začátku sezóny zvedla rapidně. Připravuje nás na turnaje větších rozměrů, jako například blížící se Gothie, na kterou se těšíme.

Užijte si Vánoce, hodně zdraví, pohody a štěstí. Vzpomeňte si na florbalku aspoň párkrát přes prázdniny a vidíme se v lednu. Práce pořad nekončí.

Autor: Matěj Ďurina