Ano přátelé, už i Koki může hrát v červené. O víkendu, kdy hrál jak za D, tak i za naše E, dal tedy dresu co pro to a jistě jej řádně na uvítanou propotil.

Teď ale se ale pojďme chvíli věnovat odehranému zápasu, aneb tomu, jak kluci úkol splnili, ale zbytečně se nadřeli.

Jak by tedy řekl klasik:

Byla slunná neděle, krásný, skoro jarní den,

Kdy sluníčko a teplý vzduch nás táhlo ven,

Však naši Panteři poslechli florbalové volání,

a romantickou procházku, vyměnili za halové běhání.

Úkol zněl jasně, se třemi body se vraťte zpět,

Vždyť o jednu ligu chceme jít vpřed,

Soupeře méně, my i věkový nižší průměr,

Sedět ob střídání toť někdy i útočníkův úděl.

Beton a z nich rychlé brejky….byla soupeřova taktika jasná,

Trenérovo hrdlo slyšet bylo na celé Kladno jak trouba hlásná,

Že potřeba pohybu i přesnosti, a tak zatáhlou obranu prolomit,

Střílet nejlépe z první a soupeři tak pěkně nadělit.

Ze začátku však jen marné snažení,

Soupeře přejet a ujmout se podstatného vedení.

Panteři Nevzdávat se však mají v krvi

Právem jsou na ně tak jejich rodiče hrdi.

I když tedy pomalu a se staženou zadnicí,

Snad už tímto nepřekračuji slušnou hranici,

Kluci přidávali dál a dál goly skvělé

Se soupeřem to vypadalo už velmi bledě.

Nakonec gólů bylo jak pohádkových trpaslíků,

To bylo slávy, plácání a plných kapesníků.

Jednalo se však o šťastné slzy radosti,

Panteři vyhráli a užívají si bodů hojnosti.

Musíme se však snažit dále a neusnout

Chceme přeci dál vítězit a v tabulce neklesnout,

Teď čekají nás dva zápasy nesnadné

Kluci to však vše zvládnou, toť naše přání veliké.

Autor: Martin Bajer