Velká jízda juniorů v novém roce pokračuje. Po návrat z Gothie a PFC dokázali Panteři zvítězit ve všech po sobě jdoucích duelech, naposledy proti českobudějovickým Šírům a Plzeňským Gorilám. Jak dva divoké duely probíhaly?
Po rozhodujícím čtvrtfinále se k našemu mikrofonu postavil kapitán mužského Áčka, který se v obsáhlé diskusi ohlédl nejen za uplynulou sérií, nýbrž i za celým zbytkem odehrané sezony.
Podruhé v řadě končíte v sérii s Mukařovem, tentokrát však na rozdíl od minulé sezony už ve čtvrtfinále. Jaké jsou Tvé bezprostřední pocity?
Je to pro mě zklamání. Letošní sezonu jsme bohužel neodjezdili na sto procent a tohle je sice smutný, ale spravedlivý výsledek a odraz toho, jak jsme k tomu přistoupili.
Druhý hrací víkend play-off jste začali vysokou porážkou, která vznikla hlavně nezvládnutou hrou v oslabení. V polovině utkání svítilo na tabuli skóre 7:0, v čem konkrétně vás Traverza převyšovala?
V efektivitě v přesilových hrách. Je to trochu paradoxní, ale myslím si, že při hře 5na5 jsme byli téměř po celý zápas o malý kousek lepší, ale při takovém počtu vyloučení proti takhle kvalitnímu a zkušenému soupeři se bohužel nedá čekat, že nějaký gól nepadne. My jich dostali hrozně moc a víceméně pětiminutový trest rozhodl o vítězi tohoto zápasu už na konci první třetiny, ačkoli jsme se pak ještě na chvíli zmátořili a pokusili se s výsledkem něco udělat.
Nepříjemné bylo hlavně vyloučení Zbyndi Tomišky, který za svůj hit na nepozorného Vaculíka dostal pětiminutový trest, jenž Mukařov potrestal hned čtyřikrát. Výše trestu vzbudila v hledišti vlnu nevole, jak jsi danou situaci viděl Ty?
O mně se ví, že jsem častý kritik rozhodčích a že si své pocity málokdy nechám sám pro sebe. Musím ale říct, že jsem ten zákrok viděl úplně stejně, a i proto jsem neprotestoval a při konzultaci přiznal, že jsem situaci viděl stejně jako Kropi s Tomášem. V žádném případě si nemyslím, že by do toho Zbynďa šel s úmyslem soupeře zranit nebo trefit, ale bohužel se to stalo a trest byl dle mého oprávněný.
Oproti včerejšku to dnes minimálně v první polovině byl strhující výkon všech Panterů, kteří se v bouřlivé atmosféře obou kotlů dokonce dostali do dvoubrankového náskoku. Stalo se tak podruhé v sérii, podruhé jste však nadějné vedení ztratili, čím to?
Máme s tímto problém celou sezonu. Nejsme z nějakého důvodu schopni se koncentrovat celých 60 minut a pokaždé, když se dostaneme do vedení, tak povolíme a dáme soupeři šanci, aby se do zápasu vrátil. Budu se opakovat, ale proti takto kvalitnímu týmu si to jednoduše nemůžeme dovolit. Pokud se nepletu, tak jsme vedli v každém zápase, vyjma třetího, a pokaždé jsme Traverze umožnili, aby stav zápasu srovnala a převzala následně otěže.
Svůj střelecký účet už jste nijak dál nerozšířili, naopak soupeř opět trestal ve třetí třetině, loni tolik opěvované schopnosti právě vašich barev. Kde hledat příčinu toho, že s blížícím se koncem zápasu do vaší branky padá víc a víc branek?
Patrně se to zlomilo v hlavě. Vedli jsme, potom jsme soupeři umožnili zápas otočit a zbytečnými vyloučeními, čímž myslím i své dvě dvojky, jsme si nechali zápas protéct mezi prsty. Ve chvíli, kdy to tam Traverza na začátku třetí třetiny nasypala, jsme do toho šli už hop nebo trop a bohužel to nestačilo. Obecně to ale souvisí s tím, co jsem popisoval výše, tedy že se nedokážeme soustředit celých 60 minut a soupeři nás za to po právu trestají.
Hrálo se doslova v pekelné atmosféře, kterou na jedné straně tvořily trumpety, na opačném konci tribuny pak spíše hlasivky dorazivších Panterů. Pro tempo zápasu to dozajista bylo obrovskou vzpruhou, vnímáte ale i vy ten rozdíl mezi takovým hukotem a tichým obecenstvem, které většinou panuje v základní části?
Určitě. Ačkoli mezi námi a klukama z Traverzy panuje poměrně slušná rivalita, musím vyzdvihnout jak tábor náš, tak tábor soupeře. Fanoušci byli skvělí a myslím, že oběma týmům se za takové atmosféry hraje úplně jinak. Rád bych tímto poděkoval všem, kteří nás v sezoně podporovali. Je sice škoda, že na naše zápasy nechodí více lidí, ale i těch pár pravidelných a věrných fanoušků si vážíme. V play-off bylo super, když dorazili dorostenci a mladší kluci s rodiči, a vytvořili nám atmosféru, která přirozeně všechny žene dopředu. Je to trochu klišé, ale hraje se prostě úplně jinak, když Slavaťák troubí jako blázen oproti situaci, kdy je slyšel, že někomu spadla na střídačce hokejka. Rád bych poděkoval taky našim #princeznám, které nás v sobotu po svém zápase přijely podpořit, a i za stavu 0:7 nám spolu s ostatními hnaly dopředu a fandily nám. Díky J
Mukařov nakonec po výsledku 6:2 a celkovému vítězství v sérii 3:1 postoupil do semifinále a vás téměř po roce opět odsoudil do role poražených. Myslíš, že je to vítězství zasloužené? Kdybys měl najít na těch čtyřech zápasech něco, co bys změnil, co by to bylo?
Jednoznačně. Soupeř nám znovu ukázal, kde máme rezervy a na čem musíme zapracovat. Řekl bych, že byl v celé sérii lepší a postup si jednoduše zasloužil. Na začátku série jsem klukům říkal, že postoupí ten, kdo bude víc chtít, což se prokázalo. Jestli bych měl něco měnit, tak bych se musel vrátit někam do září nebo možná do období letní přípravy, protože ten problém nebyl v našem aktuálním výkonu. Nemyslím si, že bychom ty zápasy zahráli špatně, důvody našeho vyřazení byly letos jednoduše jinde než na hřišti.
Jak bys zhodnotil sezonu? Oproti loňsku to nebylo v první fázi tak slavné, ta druhá nakonec také skončila o chvíli dřív…
Sezona měla určitě pozitiva, když se do dění v mužské kategorii zapojili další mladí kluci – Tom Hradec, Pepa Zelinka, Tomáš Marhefka nebo Petr Škoda, kteří mohou v dalších letech převzít důležité pozice v týmu. Získali jsme další slovenskou krev v podobě Karola, který do týmu skvěle zapadnul a myslím si, že od příští sezony se na něj budete moci všichni těšit výrazně častěji než letos. Za mě ale převládá z celé sezony spíše pocit zklamání, protože potenciál tohoto týmu leží podle mě úplně někde jinde než ve čtvrtfinále Národní ligy. To, co musíme do další sezony změnit jsme si interně řekli hned po zápase a řekl bych, že to zatím v této rovině má zůstat.
Jaké jsou nejbližší plány? Vyřazení pro vás prakticky znamená konec soutěžní sezony, období letních turnajů jako Brno či Czech Open je ještě daleko, jak vyplníte ten čas?
Nejprve si musíme všichni trochu odpočinout. Vypadli jsme brzo, ale kolotoč Národní ligy je časově i fyzicky náročný. Já osobně jsem se víceméně kromě Vánoc nedostal domů za rodinou od září, takže bych to teď rád napravil a myslím, že to mají kluci stejně. V nadcházejícím víkendu půjdeme podpořit #princezny v boji proto Tigers a potom na nějakou dobu necháme sálovky vyvětrat v komoře, než se znovu sejdeme na Radlicích.
Pracujete už na plánech i do dalšího ročníku? Je to sice daleko, nicméně nikdy není dost brzy začít řešit svou budoucnost, můžeme se například těšit na nějaké nové tváře?
Jak již řekl loni Štěpán, sezona nikdy nekončí. Pro nás víceméně po pauze začne příprava na tu novou. Týmovou diskuzí po včerejším zápase jsme plány a cíle na příští sezonu stanovili a je potřeba na nich pracovat. Jestli se můžete těšit na nové tváře nemohu prozradit, protože o žádných domluvených posilách zatím nemám informace. Osobně doufám, že se od září zapojí do dění více mladých kluků a letošní tým se udrží v pokud možno nezměněné podobě.