První utkání bylo proti Kunraticím. Kluci nastoupili plní energie, a také to na nich bylo znát. V bráně jsme měli Matýta, který neskutečně chytal, a tak byla první výhra na světě. Soupeři sice měli spoustu šancí, ale pro nás dobře, že většina skončila tyčkou, nebo přestřelením branky.

Druhý zápas proti Barracudas Slaný nedopadl tak, jak bychom si představovali. V bráně jsme opět měli Matýta, který chytal naprosto perfektně. Měli jsme spoustu šancí na góly, ale bohužel jsme neproměnili. V druhé půli nám sejmuli Fílu a přišlo na nájezd, kam jsme poslali Sičáka a ten nám přičetl další gól. Pak jsme sice dostali další, ale v poslední vteřině se nám podařilo naposledy snížit. Bohužel to ani tak nestačilo a odcházeli jsme s prohrou.

Třetí zápas byl proti Tatranu a v bráně byl Fíla, a to tedy z mého pohledu rodiče kluci vypustili. Nevím, jestli byla na vině únava, ale tento zápas se nepovedl, prohra byla vysoká, a tak to raději nebudu komentovat….

Poslední zápas byl proti Sokol Rudná, takže vlastně takové domácí derby ? což se zřejmě podepsalo na náladě trenéra soupeře, což nechápali ani domácí fanoušci, více se k tomu vyjadřovat nebudu… V bráně se tentokrát objevil EriG. I v tomto zápase jsme měli 2 nájezdy, jeden byl Matyho, který bohužel neproměnil, a druhý opět Sičáka, který zase bravurně proměnil skóre v náš prospěch. Dostali jsme pak sice gól, ale nakonec byla výhra na naší straně.

A nakonec, jak by napsal Dan, velké díky rodičům, kteří podporovali kluky, fandili a přišli o hlasivky. Myslím, že kluci zakončili sezonu s úctou a respektem od nás všech, a budeme se těšit na další sezónu.

Autor: Iva Zemanová