Bohužel nejen trenérský tým byl v oslabení. I v kádru bylo několik nemocných, zraněných a proto jsme se sešli ve dvanácti hráčích do pole a se dvěma brankářskými jistotami. Noty byly napsané přesně do puntíku a nám nezbývalo nic jiného, než je předat.

Už při rozcvičce bylo na soupeři vidět, že je na nás připraven vlítnout. Tomu odpovídal i začátek utkání, ve kterém nás Plzeň zatlačila a nám chvíli trvalo, než jsme se s tím srovnali a začali hrát podle našeho plánu. Ten jsme začali naplňovat v druhé půlce třetiny, kdy jsme při hře v šesti, tedy odloženém vyloučení, trpělivou hrou vsítili první branku.

Druhá třetina byla hodně rozlítaná jak v gólech a tak i ve hře. Nám utekl začátek a Plzeňstí vyrovnali ihned po úvodní buly. Další branky padaly v rychlém sledu za sebou. Nejdříve Plzeň na naší další vedoucí branku rychle odpověděla, pak i zápas na chvíli otočila, abychom zase my mohli rychle vyrovnat.

V druhé přestávce bylo třeba kluky zejména uklidnit a znovu zopakovat, jak chceme hrát. To, že se to podařilo, bylo vidět ve třetí třetině. Kluci přestali hrát nahoru a dolů, soupeře překonávali moc pěknými kombinacemi a poctivou obrannou hrou. Tento posun jsme viděli i ve změně na výsledkové tabuli. Samozřejmě jsme se nevyvarovali drobným chybám, které ale bezpečně pochytal Koli.

Domů tedy vezeme nejen tři body, ale i spokojenost s předvedenou hrou. Nás trenéry asi nejvíc potěšilo samostatné fungování týmu na střídačce a při rozhodování v situacích na hřišti.

Velké díky patří také našim fanouškům, kteří vážili cestu do Plzně.

Autor: Zdeněk Šejvl