Strži BLACK udrželi první koš díky bitvě s Bohemkou

Starší žáci BLACK vyrazili poprvé v roce 2022 k dalšímu turnaji. Čekala nás těžká prověrka s týmy Chodovem a Spartou. Celý zápas Chodovem jsme se přetahovali o skóre a utkání to bylo hodně opatrné a svázané taktikou. Bohužel našim borců nevyšla jedna z přesilových her a soupeř udeřil v oslabení, z čehož se Panteři už nestihli oklepat a padli 3:5.

Před druhým zápasem se Spartou jsme věděli, že to bude těžká bitva - troufám si říct, že soupeř je možná dokonce nejlepší v republice v tomto ročníku. Ze začátku se nám dařilo Spartu eliminovat a dokonce vstřelit branku, pak ale soupeř přidal a nasázel nám debakl v podobě jedenácti branek. Zápas jako celek jsme bohužel nezvládli v hlavě a zaslouženě tak prohráli.

V utkání o udržení nás čekala domácí Bohemka a Panteři do něj vstoupili jako úplně jiný tým. Hře i výsledku jsme jasně dominovali a proměňovali prakticky každou šanci, která se nám naskytla. Soupeř byl naopak jako opařený, nevěděl si s námi rady a my tak zaslouženě nejen vyhráli, ale i udrželi nejvyšší koš.

Do příště musíme více zapracovat na taktických pokynech a jejich dodržování, velké problémy pak stále máme ve hře do obrany, zejména pokud jsme zamčení ve vlastním pásmu. Velká chvála ale patří všem za to, jak se oklepali z debaklu od Sparty a zvládli duel s Bohemians.

Autor: Lukáš Jenšík

WILD chybělo ke zlatu pár kroků

16. ledna čekal Pantery turnaj v Chýni, kde si kluci nasbírali spoustu bodů, ale ve finále to nakonec nedotáhli na 1. místo.

První zápas jsme odehráli proti Texasu, kde jsme již od začátku soupeře značně přehrávali.
Už po první polovině jsme vedli 5:0 a prosadili se v ní Váša Rejzl, Alex Kočandrle, Honza Kubíček a dvěma brankami Martin Sedláček. Ve druhé polovině jsme trochu polevili, ale i přesto jsme jí vyhráli 4:1, kdy jsme inkasovali jednu nešťastnou branku. Prosadili se tentokrát
Honza Datel, Ondra Mrkos a svůj hattrick dovršil věkem stále ještě mlž Honza Kubíček. Konečný stav utkání 9:1.

Druhý zápas nás čekal s Bohemians a stejně jako v předchozím případě jsme na hřišti dominovali už od úvodního hvizdu. Jediný problém nám dělala koncovka, kterou prolomil ve 4. minutě Honza Kubíček. Poté se prosadila celá řada hráčů a tak jsme do druhé poloviny šli s vedením 7:0. Ta se odehrávala ve stejném duchu jako první část. Po jedné inkasované brance jsme zápas vyhráli a to s velkým přehledem 13:1. V tomto zápase se prosadili nejvíce Vojta Nevšímal, Pepa Polák a Váša Rejzl.

Poslední zápas kluky čekal proti Tatranu Střešovice. Tatran byl prvním soupeřem, který nás zaskočil a dokázal nám vzdorovat. Od začátku zápasu jsme tahali trochu za kratší konec a již ve 39. vteřině prohrávali po proměněném trestném střílení. V druhé polovině jsme na soupeře začali vytvářet tlak a bylo to hned poznat i na hře. 30 vteřin po startu druhé třetiny jsme dokázali dorovnat, prosadil se Honza Kubíček. Poté jsme si ale nechali dát úplně zbytečné branky, kdy jsme po neproměněných šancích nedokázali soupeře dotáhnout. A tak zápas skončil prohrou 1:4.

V celkovém shrnutí to byl velmi povedený turnaj, výkony hráčů mě velmi překvapily. I přesto, že jsme to nedotáhli až do vítěznáho konce si myslím, že jsme zahráli velmi dobrý florbal.
Pár chybiček nás dělilo od vítězství, ale je to pro kluky alespoň lekce do příštích turnajů.
Co mě na turnaji opravdu naštvalo byla organizace a chování rozhodčích. Nikdy se mi nestalo, že by si rozhodčí za celý turnaj nebyli podat ani jednou ruce s trenéry. Pískání rozhodčích a neprofesionální přístup mě velmi zklamal, myslím si, že nejen mě a doufám, že se to do příštích zápasů zlepší a nebudou se takové situace stávat.

Chtěl bych poděkovat rodičům, kteří přišli fandit a podporovat Pantery z tribuny i přes nepříznivou situaci v dnešní době. Klukům držím palce do příštích turnajů.

Autor: Michal Derevlanyj

Osmičky si připsaly druhou výhru v sezoně

Naši nejméně zkušení borci nastoupili v roce 2022 prvním zápasům a dokonce pořádali v naší domácí hale v Rudné.

První zápas nás čekal proti pražskému týmu Olympu a od začátku jsme na hřišti dominovali, dokonce i brzy odskočili do vedení o pět branek. Bohužel nás průběžný výsledek ukolébal, přestali jsme pracovat a soupeř se dostal doslova na dostřel. Vzpamatování nicméně přišlo včas, podařilo se tedy dotáhnout zápas do úspěšného konce a oslavit tak druhou výhru v sezoně.

Ve druhém mači jsme se postavili Hořovicím a souboj to byl parádní – hrál se florbal nahoru – dolů, padalo hodně branek a divákům se dění na hřišti muselo líbit. Soupeř byl nicméně v konečném zúčtování o něco lepší a zaslouženě tak vyhrál, pro nás to ale byl vzkaz, že i s takovými týmy můžeme hrát vyrovnané zápasy.

Na závěr jsme vyzvali příbramské Žraloky, vůbec jsme v tu chvíli ale nepřipomínali ten tým, jenž prohnal oba své předchozí soupeře. Prohru 2:3 zapříčinilo kromě daleko menšího nasazení také někdy až zoufalé neproměňování i těch největších šancí, troufám si ale říct, že pokud bychom hráli na začátku zápasu stejně jako na jeho konci, vítězství nás nemine.

Pro kluky jsou to nicméně nové a cenné zkušenosti, z chyb se navíc člověk učí rychleji. Od startu sezony je nicméně na všech znát velký progres a to nejen ve florbalovém umu, což je pro nás to nejdůležitější. Děkujeme rodičům za podporu.

Autor: Lukáš Jenšík