První zápas nám ukázal, že útok zvládáme znamenitě, ale naopak naše obrana byla ještě stále v Praze. Celých 20 minut se nesl v duchu přestřelky a toho, kdo dá více gólů, ale nakonec štěstí zůstalo na naší straně a tak jsme porazily Kralupy dvoubrankovým rozdílem.

Druhý zápas vypadal velmi podobně, jako ten první. Naše obrana sice už nejspíš dojela do Strašecí, ale stále bloudila někde po městě. Vybudovaly jsme si dvoubrankový náskok, který se ale bohužel podařilo domácímu celku rychle po našich chybách dorovnat. Naštěstí jsme nepřestaly hrát a i přes vysoký tlak v posledních minutách se nám podařilo vstřelit gól, tudíž jsme i ze druhého utkání odcházely spokojenější než soupeřky.

Hrát tři zápasy v rozmezí tří hodin není vůbec jednoduché a proto je i pochopitelné, že někdy nějaký výpadek přijde. Nakonec přišel a to právě ve třetím zápase proti SKV. Naše obrana si nejspíš vzala náš útok a vyrazila společně do nedalekého Lidlu, neboť v prvních polovině ani jedno nefungovalo. Byly jsme pomalé a nestihaly jsme. Druhá polovina už góly přinesla, ale na výhru to nestačilo, body jsme si tentokrát se soupeřkami dělily.

Naděje na postup do prvního koše stále existovala, ale stála mezi námi a ní velká překážka v podobě týmu z Mladé Boleslavi. Ačkoliv jsme měly rychlý start a vedly o tři góly, únava z celého dne se výrazně projevila. Holky do toho daly maximum svého úsilí, ale hlavně jsme si řekly, že si jdeme poslední zápas užít, a proto jsme i přes prohru odešly s hlavou nahoře a šťastné, že tento náročný turnaj skončil.

Chci poděkovat holkám za velkou bojovnost a za to, že se rvaly do posledních sil. Také velký dík patří rodičům za skvělou podporu. Budeme nadále pokračovat v tvrdé práci a do příštího turnaje přijdeme zase o něco silnější.

Autor: Šárka Hromková