Úvod zápasu byl z obou stran dosti vlažný a rozvážný. První výraznou akci si připsal Rekso v páté minutě, jeho pokus o zakončení ale soupeř překazil nedovoleným způsobem a rovnou jsme mohli vidět trestné střílení. Právě oběť nedovoleného zákroku se postavila před výzvu prvního gólu, kterou ale odmítl gólman Andělů. A hned o necelé tři minuty později jsme stejný průběh mohli vidět na druhé straně. Nedovolený zákrok, trestné střílení, tentokrát však úspěšné, kdy proti pohlednému blafáku Olík v bráně neměl žádnou šanci. Nikdo na hale se nestačil ani pořádně rozpomenout, co se děje, a balónu se chopil Kali, který na Jirku Curneyho vymetl bekhendem bránu soupeře. Už se zdálo, že do "kabiny" půjdeme za vyrovnaného skóre, v těsném závěru periody ale smolnou situací Olíka Bleci přidali druhou branku.

S vědomím, že nepředvádíme svůj strop, jsme vstoupili do druhé třetiny úspěšně a to díky lídrovi Reksovi, který srovnal hned po 76 vteřinách. Nerozhodný stav měl svoji pomyslnou důležitost v tomto utkání a po dvou brankách, z toho jedné naší, jsme končili druhou část za stavu 3:3.

Přeci jsme nepřijeli na domácí půdu prohrát. Třetí perioda klepe na dveře a my jsme připraveni. Což potvrdila fantastická kombinace z vlastního velkého brankoviště, kde balon ladně zachytil Olík Karásek, vyvezl akci přes celé hřiště, kde jsme díky návaznému laufu Rybáček - Vachuška dostali poprvé v zápase do vedení. Tuto herní převahu jsme ale nedokázali dostatečně využít a v polovině poslední třetiny Black Angels srovnali na 4:4. I přes mnoho šancí na obou stranách (zejména v našem podání) toto skóre zůstalo až do konce základní hrací doby a na řadu přišla trestná střílení (protože jich přeci nebylo dost). Ty samotné přinesly nervydrásající přenosy na pomyslných vahách zápasu, v konečném rozuzlení jsme ale nedokázali odpovědět na branku soupeře a z utkání jsme odešli jako poražení. Bohužel při nás v této loterii stálo méně štěstíčka (přihlížející se o tom mohli jasně přesvědčit).

Za nás trenéry - Je nám úplně fuk, že z toho nebyly tři bodíky. Dnešní zápas dokázal, že postupem času je vidět herní i osobnostní růst u všech členů kádru, týmová chemie se ladí k dokonalosti a to je přesně to, na čem nám záleží. Spokojenost a hrdost, pánové!

P. S. Za fotky opět míří velký dík panu Zalabákovi!

Autor: Jan Pauček