Mužská sestava, která měla vyrazit do nedaleké Plzně na další kolo Národní ligy, se nerodila snadno. Udělaly se mírné změny v rozdělení jednotlivých hráčů v lajnách a povolali jsme novou sílu z rezervního týmu – Přemysla Vávru, který s námi však dlouhodobě trénuje.
Do Plzně jsme přijeli s jasným cílem – tři body do týmové tabulky. Skóre zápasu otevřel soupeř a my museli reagovat, čehož se chytnul Mašát a následně Wojnar v přesilové hře. Druhá polovina první třetiny se nesla v mnoha střeleckých pokusech na naší straně, ale gólově se dokázala prosadit jen Plzeň. V obou případech z dobře sehrané standardní situace, kdy nám to trvalo delší čas, než jsme se na ní připravili a reagovali.
Úvod druhé třetiny se nám absolutně nepodařil. Nebyli jsme vůbec soustředěni na zápas. Sic Žiška svojí klasickou střelou z tahu snížil brankový rozdíl, ale to jen nastartovalo plzeňský brankostroj. V rychlém sledu jsme obdrželi tři branky a přišel adekvátní „ceres“ ze stran trenérů.
Třetí část jsme zahájili oslabení kvůli špatnému střídání, což je poměrně elévská chyba. Těsně před vypršením dvouminutového trestu soupeř navyšuje vedení. Hra se přelévala ze strany na stranu a tak to bylo i s góly, kdy nejdříve získaný balonek v soupeřově rohu vytáhl do předbrankového prostoru Wojnar, následně si soupeřova dvojice poradila s naším gólmanem. Ovšem to našeho Manga nezastavilo a dlouhým skvělým výhozem, kterých v utkání bylo nespočet, pobídl Škodu, který dokázal kulatý nesmysl dopravit do soupeřovy branky. Naděje ještě byla na dosah. Ovšem závěrečná hra bez brankáře nepřinesla to, co jsme potřebovali a hlavně chtěli.
Bez gólů se nevyhrává a v tomto utkání jsme od soupeře dostali pořádnou lekci v produktivitě. Je potřeba začít pořádně makat individuálně a týmově, jelikož stávající stav není absolutně dostačující. Každý hráč musí začít od sebe a na to navazovat pak těmi týmovými činnostmi, jinak se budeme stále trápit.
Autor: Andrea Nováková