Dorazili jsme většinou i včas a mohli jsme se podívat ve vedlejší hale na basketbalové derby, kdy domácí a ambiciózní Sršni přivítali Lions Jindřichův Hradec. Zmiňuji to proto, že menší hala byla našlapána diváky a atmosféra byla taková, kterou jako florbal závidíme na nejvyšších soutěžích - dlužno dodat, že toto byla "jen" 1. liga.

A v žertu jsme pak říkali, že doufáme, že se fanoušci po zápase přesunou do obloukové haly na náš zápas, což se nakonec možná i z části stalo a dělalo nám to velké problémy - hlavně tedy to, že jsme se na hřišti neslyšeli navzájem a už vůbec ne ze střídačky. Za vinu to ale můžeme dávat jen sami sobě, protože prostě některé věci už bychom měli mít zautomatizované a ne je na sebe volat. Udělali jsme kopec chyb, od hloupých faulů vedoucích k vyloučení, přes špatné střídání a hlavně tedy s tragickým obsazováním hráčů a v rychlosti reakce.

Domácí nás přejeli, byť to ještě po první třetině vypadalo na vyrovnaný zápas, tak prohrát druhou třetinu 1:9, to jsem dlouho nezažil. Z celkem 22 střel, které na nás tuto třetinu šly, šlo asi 8 z těch devíti obdržených do víka nebo dokonce o něj, takovou razancí, že jsme se nedivili jenom my, ale i domácí, kteří pak po zápase sami přiznali, že taky nepamatují, kdy by jim to tam padalo takovým způsobem. Vidět je to i na kanadském bodování, kdy z těch 17 branek neměl žádný jejich hráč více než dva přesné zásahy a to včetně nám starším známého Marka Slepičky, který k nám kdysi přišel ze Štírů a nyní působí právě v Písku.

Ještě v půlce zápasu druhý náš pamětník starých časů David Polcar snižoval na 3:5 z našeho pohledu, ale pak nám zápas už víc a víc ujížděl, skóre soupeř s chutí navyšoval a my jsme se trápili, ale nevzdali se, ani když to začalo v hale nepříjemně klouzat - vlivem klasického jevu, který známe z Radlic a sice přibližování teploty vzduchu k hranici rosného bodu.

Nikomu se nic nestalo naštěstí a to ani na cestě domů, kdy jsme projížděli mlhou tak hustou, že to na rozpracovaných silnicích bylo velmi zajímavé. Z výsledků ale vidíme, že každé kolo přináší zajímavé a nebo výrazné výsledky a to je dobře, protože týmy spolu budou hrát různě a otevřeně a pro tyto účely je to pro nás ideální. Potřebujeme však zapracovat na tom, abychom dokázali hrát vyrovnaně i s týmem, který je lepší, sehranější a momentum je na jeho straně.

V sobotu nás čekají doma Rokycany, tak uvidíme, v jaké sestavě a v jakém rozpoložení nastoupíme.

Autor: Štěpán Weber