Písku jsme měli co vracet, za to jak nás na podzim u sebe doma totálně rozstříleli, naším úkolem bylo tedy eliminovat jejich útočnou sílu, což se nám dařilo až od druhé třetiny - tu první jsme prospali a prohráli 1:5 a až pak jsme si pořádně řekli a uvědomili, co a jak máme hrát. Chvilku pomohlo i neoblíbené (jak pro koho) stažení na dvě řady, ale na naše slepené góly Písek odpověděl a náskok si udržoval. Nás navíc brzdily a srážely oslabení, povětšinou z kategorie hloupých a zbytečných - například faul tělem za brankou soupeře v podání Davida Navrátila nebo taky oblíbených sekání z lenosti udělat krok navíc (Danda, Brauny, Snejk).

První třetina hrozná a prospaná a stála nás zápas, ze zbytek zápasu je potřeba vyzdvihnout aktivitu a snahu se do zápasu vrátit a to od celého týmu, přestože to nestačilo a takto bychom měli hrát každý zápas od začátku. Nutno ale taky dodat, že s takto kvalitním a aktivním soupeřem je to snazší.

V opačné pozici jsme následující víkend zajížděli na venkovní zápas na půdu posledních Rokycan. Nevím, jestli tady vůbec zmiňovat trable, které jsme si na cestu s sebou uvařili, protože jednak mám pocit, že se to v jistých obměnách opakuje a těžko říct, jestli je to pro někoho zvenčí zajímavé, každopádně naše interní téma to je. Jelikož jak už víte, tak základy čarování už celkem ovládám, takže není problém z jednoho auta najednou vyčarovat čtyři. Hůř si připadáte, když vám uprostřed rozcvičky volá gólman, že tedy nestíhá sraz, že bude mít 10 minut zpoždění, abyste pak oba s úžasem přišli na to, že nestíhá ne sraz, ale začátek utkání. Ale co naplat, zvládli jsme to a dlužno dodat, že Zeke se celému týmu několikrát omluvil a myslím si, že dalších pár zápasů už začátek určitě stihne. Kluci ho tedy hned nechali rozchytat tím, že se rozestoupili hráči Rokycan a nechali ho provést samostatný nájezd.

V Rokycanech se nehrálo optimálně - dřevěná podlaha a bojovnost domácích nám dávala zabrat a klasicky trvalo půlku zápasu, než jsme si zvykli, že to musíme hrát trochu jinak. Další, s čím jsme se většinu zápasu špatně srovnávali, byli rozhodčí ve složení zkušenější a méně zkušený a bylo to bohužel opravdu hodně znát a vnímali to i hráči, kteří nechtěli a normálně to nedělají. Takže si asi dokážete představit, jakou jsem měl práci s tím udržet v nějakém funkčním stavu ty, kteří jsou na to citlivější. V kombinaci poměru přesilovek 5:1 to lehké nebylo a byla to bohužel naše opakovaná klasika, že děláme hloupé fauly hokejkou, které jsou vidět a divíme se, že fauly tělem se hrají dál.

Ještě jednou pak musím celý tým pochválit za vstup do třetí třetiny, kdy jsme hráli aktivně a kompaktně a prakticky bez chyb a vytvořili jsme si tam malý ale klíčový náskok, který jsme udrželi. Zároveň musím a chci za oba zápasy pochválit naše posily z juniorů, kteří byli v obou zápasech dobře vidět po stránce kvality, týmovosti a chuti - konkrétně třeba Mára vypadá, že trpí každou minutou, kdy nehraje a hrne se na hřiště i když by si měl orazit.

Díky a před Vánoci nás čeká ještě domácí odveta s Wizards, čili další prověrka naší obrany a naštěstí nemusíme řešit dopravu na zasněženou Vysočinu.

Autor: Štěpán Weber