Do nadupané sestavy bylo daleko, jelikož přibylo hodně omluv, a muselo se tak sáhnout do záloh našich záloh. Aby toho nebylo málo, přihodila se trenérovi Martinovi stejná věc jako princezně Fioně, předlouhovlasé Locice, Zlatovlásce i mnoho jiným princeznám. Díky zapadlému mechanismu zámku se nemohl dostat z bytu a zůstal zamknutý ve věži. Naneštěstí pro něho máme i v našem týmu prince, s několika koňmi pod kapotou, kteří neváhali a vydali se Martina vysvobodit. Bohužel neúspěšně, a proto se vydali na zápas bez trenéra. Martin se ale nevzdával a v duchu „udělej si sám“ se mu podařilo zámek odemknout. Nadšený princ se tak mohl před halou otočit a Martina dovést (kdyby byli i v pohádkách takoví šikovní princové, nevím, co bychom našim dětem četli před spaním a ženská feministická hnutí by vládla tomuto světu).

Zápas tedy začal se všemi, kteří měli (mohli) dorazit s jasným cílem: v první třetině soupeři nasolit pár gólů a zápas v poklidu dotáhnout do vítězného konce. První třetina tomuto bohužel nijak nepomohla a za těsného stavu 1:0 bylo potřeba kluky uklidnit, dodat klid do rozehrávky a využívat v útočné části i naše nehlídané beky. Tato cesta se vyplatila a gólové skóre již rostlo pouze na naší straně, kdy k výhře výrazně přispěl Rudy se svými třemi body (2+1). Zbytek týmu byl také gólově naladěn, a tak se konečné skóre zastavilo na 7:1. Kluky je potřeba pochválit za plnění povelů i za jejich morálku, kvůli které nebylo ani jedno vyloučení na naší straně. Dorazivší Školka, náš milovaný Jeoffrey De Peyrac ze známe ságy o Angelice, dokonce stihl sledovat zápas i po statistické stránce a jeho výtvor s radostí přikládáme.

Do druhého zápasu nás mělo jít o pět hráčů méně, a proto se rozjel další kolotoč shánění hráčů, možných posil, abychom mohli pomýšlet na vyrovnaný druhý zápas. Času moc nebylo a rozhodně nepomáhal ani brzký čas zahájení zápasu, přesto se podařilo sehnat Mattese mladšího a Davida Koláře, který přišel (byl přivezen) ještě s jedním zalepeným okem od ospalků. Do sestavy se také „vecpal“ trenér Martin a trenérskou maršálskou hůl předal Školkovi, který si radostí poskočil na zdravé noze. Zápas začal v divočejším tempu a soupeř jasně ukázal, že pověsti o jeho nervóznosti a hádavosti jsou oprávněné. Přesto se našim borcům dařilo držet nervy na uzdě a pomalu si vypracovávat slibný náskok, který by nám zajistil další tři body do tabulky. Přežili jsme i dvě vyloučení našeho kolegy z Mordoru, Tomáše D., který si na svoji hokejku mohl udělat další zářezy. Drama, kterému jsme se chtěli vyhnout se nakonec ale dostavilo, jelikož se nám podařilo inkasovat 3 góly během cca 45 sekund. Soupeř se tak přiblížil na rozdíl jediné branky a vycítil, že může nejenom vyrovnat ale dokonce i zvítězit. Posledních minuty trávil míček převážně na hokejce mladšího z Mattesů, který ukázkově vodil soupeře a díky němu jsme trávili čas za bránou soupeře. Je pravda, že divácky nebyly poslední minuty atraktivní, ale kluci se nenechali vyprovokovat a zvládli i taktickou část zápasu.

Těsný výsledek jsme tak uhájili a z tohoto děsivého turnaje si odvážíme 6 bodů. Závěrem je třeba říci, že dostat se do takovéto situaci na jiné hale a nedejbože v jiném městě, nebyli bychom schopni tak pružně zareagovat a výsledky by mohly být úplně jiné! Proto znovu připomínám, že je velmi důležité se omlouvat včas, a hlavně na správné komunikační kanály! Kocour s Muchou tak dostávají první varování.

I přes všechny problémy jsme tedy uhájili neporazitelnost a do příštího turnaje se usídlili na čele tabulky…jak se říká v pohádkách a pokud neumřeli, neprohráli či si to jinak nepokazili, tak tam sídlí dodnes.

Autor: Martin Bajer

Panthers Praha - IBK Kubánksý klan C 7:1 (1:0, 4:1, 2:0) Panthers Praha - Charisma Pečky 7:6 (2:1, 2:2, 3:3)