10 statečných a Mladá Boleslav
V neděli 17. listopadu se v Mladé Boleslavi uskutečnil turnaj, který se pro náš tým stal testem fyzické kondice, jelikož jsme jeli v počtu 9+1.
Turnaj začal zápasem, kde jsme čelili soupeři z Berouna. I přesto, že jsme po většinu utkání kontrolovali hru a drželi se více na míčku, naše snaha přinesla pouze jeden gól. Soupeř byl naopak mimořádně efektivní v proměňování svých šancí a trestal každou naši chybu. Výsledkem byla prohra, která neodrážela naši snahu ani herní převahu, ale spíše ukázala na naše problémy v obraně a hlavně v proměňování šancí.
Do zápasu se Slavií jsme vstupovali s odhodláním napravit dojem a získat první výhru dne. Hra byla vyrovnaná a náš tým bojoval statečně. Nicméně nás opět trápila střelecká efektivita – ačkoliv jsme si vytvářeli dostatek šancí, nedokázali jsme je proměňovat. Naše pokusy končily vedle brány, nebo v rukou soupeřovy brankářky. Tento problém nás nakonec stál vítězství a zápas jsme prohráli o dvě branky. Přestože byl výkon lepší než v úvodním střetnutí, stále to nestačilo na kýžený výsledek.
Poslední zápas proti Unhošti byl zlomový. Od prvních minut jsme na soupeře zatlačili a hráli s jasnou převahou. Tentokrát se nám podařilo prolomit střeleckou smůlu a góly začaly padat jeden za druhým. Naše ofenziva dominovala, obrana byla pevná a Matýto si připsal čisté konto. Konečný výsledek 10:0 byl odrazem našeho zlepšení, týmové spolupráce a odhodlání uzavřít turnaj vítězstvím. Za zmínku určitě stojí Ondrovy 4 góly a krásná hra obránců, která se výrazně podepsala pod koncovým výsledkem.
Celkově turnaj přinesl cenné poučení. Zatímco první dva zápasy nám moc nevyšly, poslední nám naopak spravil chuť. Turnaj nám poskytl příležitost zhodnotit naše silné stránky a zamyslet se nad tím, na čem je třeba dále pracovat. Děkujeme rodičům za podporu a vidíme se příště.
Autor: Matěj Ďurina
Do Dobříše i se spoluhráčkou
Ve sváteční neděli 17. listopadu se Reďáci vydali do Dobříše svádět další souboje s "velkými kluky".
Tentokrát s námi jela i jedná křehká dívka a musím říct, že se vůbec neztratila, ba naopak. Kája to zvládala velmi dobře, a potom, co jsme se domluvili, že zkusí i obranu, kde se cítí více jako ryba ve vodě, ještě více rozkvetla. Pro tento turnaj jsme si dali dva úkoly - návraty do obrany i v případě, že nás soupeř obehraje a my ho musíme stíhat a také využívat více předbrankového prostoru k zakončení. A musím všechny pochválit, u všech byla vidět snaha úkoly plnit a tím se i posunout zase o další krůček. Výsledkově to sice nedopadlo, ale vědomí, že se všemi jsme dokázali hrát je cennější než samotné výsledky.
Doufám, že jsme pobavili i samotné rodiče, a to nejen přestávkovou makarenou. Mě to bavilo a těším se zase na příště.
Autor: Dan Horna