V prvním zápase proti Novému Strašecí jsem čekal, že se budeme rozkoukávat, ale holky mě vyvedly z omylu. Soupeře i vlastního trenéra doslova zaskočily. První část byla plná krásných florbalových kombinací a na hřišti byla vidět naše jasná převaha. Ale v druhé půlce se usnulo na vavřínech a soupeř pokazil nulu skvěle chytající Káje. I přes několik zaváhání jsme si došli pro konečné vítězství.

Ihned po skvěle odehraném zápase si na nás brousil zuby Olymp. I přes to, že měl pouze 4 hráčky a brankářku, se mu podařilo vstřelit první branku a na nás padla deka. Po několika hrubkách soupeř vedl. Inu time-out, menší fén a následovalo srovnání ještě do konce první půle. Během přestávky byla vidět únava, ale i přes to jsme chtěli vyhrát. Hra se přelévala ze strany na stranu. Naše trio Kamča-Klárka-Kiki zaúřadovalo, holky dokázaly vstřelit několik gólů, které nakoply i další spoluhráčky k zaslouženému obratu a vítězství. Dokázali jsme odehrát dvě utkání po sobě, kdy v posledním rozhodovala pevnější vůle a bojovnost.

Závěr turnaje a poslední zápas byl s dosud neporaženým celkem Jesenice. Chtěli jsme je pořádně potrápit, ale opak byl pravdou. Naše předvedená hra neodpovídala předchozím dvěma zápasům. Vypadalo to, že to všichni chtějí odchodit a jít domů. Po první půlce soupeř zaslouženě vedl a navyšoval své skóre. Naše těžce vypracované střely končily v moci brankářky. Ale stačilo Kiki obyčejné nahození k tyči a byl to gól. I přes to všechno se holkám aspoň občas podařilo překazit akci soupeře. Byla to bída, ale víme na čem pracovat.

Děkuji rodičům za podporu a holkám za odhodlání dohrát poslední zápas s hlavou nahoře.

Autor: Toli