Předposlední zápas základní části. Jelikož jsem hodnocení zápasu dostal šanci napsat pouze jednou, tak je to ve zkratce moje “poprvé”.

Po příjezdu a aklimatizaci jsme museli vyrazit na zápas. První třetina byla lehce zmatená. Přizpůsobení se povrchu a hra s prvním týmem tabulky není nikdy jednoduchá kombinace. Ihned po nástupu jsem se musel vracet do šatny pro helmu, jelikož jsem ji tam nechal. Nebyl by to skvělý začátek a hlavně já, kdybych na něco nezapomněl.

Cely zápas probíhal s velkým respektem k soupeři, což se ani popravdě nedivím. Zbytečné ztráty a samotný respekt nám komplikoval naši hru. I přes to, že soupeř hrál na dvě lajny, tak kluci z Vítkovic byli u každého balónku dřív a neprohráli snad jediný souboj u mantinelu. Ovšem poté, co jsme se z toho respektu nějak oklepali a začali jsme hrát jako tým, tak se zápas jevil jako dost vyrovnaný. Rád bych ještě vyzdvihl Marka Linhu, jelikož si malém vstřelil vlastní branku po smolném odrazu. 11. minuta a šli jsme do vedení 1:0. Branku vstřelil bývalý můj kolega ze Sparty a momentální kolega v Panthers Matouš Hrubý. Brankář Vítkovic se mohl při jeho zakončení takzvaně jít “klouzat”. Z rychlého protiútoku po vhazování jsem se ale zase mohl jít “klouzat” já, protože už po pěti sekundách je stav zase vyrovnaný. V 17. minutě se pak bohužel hráči Vítkovic dostávají do vedení 2:1.

Po rychlém proslovu v kabině jsme nastoupili s hlavou nahoře. Bohužel to netrvalo moc dlouho a stav utkání se mění na 3:1. Ovšem na tohle si Lukáš Vejlupek řekl, že se mu tohle skóre nelíbí a mění stav utkání na 3:2. Ve 24. minutě následuje naše největší zbraň. Přesilovka. Dost nám to pomohl a neomylný Josef “Pepis” Nový srovnává na stav 3:3. Moc zajímavého se ve druhé třetině už nedělo a stav je po ní 4:3 pro Vítkovice.

Poslední třetina - tam úplně nevím, co se stalo. Netuším, jestli to bylo z důvodu zbytečného přemotivovaní, vážně nevím. Vítkovice se nikdy nemají podceňovat. Nebezpečný soupeř a taky lídr tabulky. Ve zkratce asi naše nejtěžší třetina toho zápasu. Ze stavu 4:3 na konečný stav 10:5. Naší jedinou branku v poslední třetině vstřelilo opět neomylné duo Lukáš Vejlupek a Matouš Hrubý.

Tenhle zápas nám dal dobré zkušenosti, zejména pak pro naše dorostence a směrem do play-off. Chtěl bych nás hlavně pochválit. Byl to kvalitní juniorský florbal i přes naše chybičky, kterých nebylo málo. Drželi jsme jako tým a uvidíme ve vyřazovacích bojích.

Po sobotním neúspěchu nás čekal poslední zápas základní hrací části, kterým byl druhý domácí celek z Ostravy.

Ačkoliv jsme dopředu věděli, že výsledek zápasu již naše pořadí v tabulce nezmění, úkolem bylo vstoupit do zápasu s chutí hrát kvalitní florbal na vysoké úrovni a předvést nejlepší možné výkony. V první třetině jsme bohužel nabídli soupeři příliš mnoho šancí a začátek zápasu si nechali utéct.

Do další třetiny jsme tak vstupovali za nepříznivého stavu 1:5. V zápase jsme pokračovali s úsilím, které se od nás očekávalo už od první třetiny a domácím jsme nechtěli dát nic zadarmo. I přes to, že se nám povedlo zlepšit produktivitu, nedokázali jsme se dotáhnout na soupeřovo tempo a Ostrava tak vstupovala do poslední třetiny s pětibrankovým vedením.

Navázali jsme na výkon z druhé části zápasu, domácím vstřelili pár branek a donutili je tak využít oddechového času. Nešťastně pro nás jsme soupeři pět minut před koncem nabídli hru 5 na 3 a zbytek zápasu odolávali tlaku ze strany domácích.

V Ostravě jsme tedy bohužel nezískali jediný bod, avšak zanedlouho nás čeká play-off, ve kterém máme šanci sérii proher napravit.

Autor: Julius Šabler a Kristián Ulrych