Ale hezky popořadě.

Karty byly před odpoledním programem závěrečného kola na pražské Stodole rozdány jasně. #nejmladsitymnasvete už měl dávno zajištěný postup o patro výš, stačily mu však navíc čtyři body k tomu, aby celou soutěž ovládl. Soupeři? Pečky a Horneti. Motivace? Obrovská.

Mač s Pečkami měl být prověrkou zejména psychické stránky, kterou nám právě poslední tým tabulky minule na Ruzyni dost ostře zaklepal. Ze začátku to dokonce i vypadalo, že se nebude opakovat podobný brajgl jako ve druhém kole, opak byl ale nakonec pravdou. Na rozdíl od Ruzyně jsme však tentokrát šli do vedení my, neb rychlou kombinaci zakončil k tyči Víťa. Pečky zvládly po ojedinělé akci srovnat, první třetina ale nakonec přeci jen patřila oranžovým dresům. Minutu před sirénou na středu hřiště uzmul balon Paučis a nejhorším nahozením v dějinách florbalu nachytal spícího gólmana na švestkách.

Skóre mohlo být znásobeno z nabídnuté přesilovky, kterou ale klasicky

využil soupeř a po akci hocha, který neumí střílet, jen čarovat s mičudou, bylo znovu srovnáno. Jenže to, že se stářím přichází rozum a zkušenosti rozhodně nepotvrdil právě potrestaný špíler na trestné, který místo aby zůstal na hanbě raději vyběhl slavit. 2+10 za hloupost. V tu chvíli to začalo vřít, charisma v názvu nemělo pranic společného s vyjadřováním některých borců, do toho navíc vzduchem začala létat těla v červených dresech, většinou po souboji se vzduchem, který je odhodil o metr vedle, kde následně byl vyplakáván trest. Nastupující anarchii naštěstí utnul Tonda, který byl na svůj gól tak pyšný, že ani neslavil. 3:2.

Třetí třetina už byla jen vyčkáváním na to, kolik se do rozpadající obrany Peček dostane vlaštovek. Nakonec jich moc nebylo, zejména kvůli kombinacím do ještě prázdnější brány. Po třech minutách zdvojnásobil náskok Mesut, o dalších pět později pak ranou pod břevno Víťa. Nějakou půl minutu před koncem ještě stihl Paučis neproměnit nájezd, jedinou vteřinu před koncem ještě po standardce znásilnil pavouky v horním rohu klece Jirka Ptáčník, který odmítl roli zabijáka a raději šel honit kanadské body. 6:2.

.

Poslední zápas sezony. Jeden bod k zisku titulu. Pravděpodobně slušná návštěva. Očekávání bylo ve dvouhodinové pauze velké. Jistě, pozváno bylo slušné množství lidí, jenže znáte to. Jednomu se nechce, druhý tam nepůjde bez prvního, a tak dále. A slušná návštěva na devátou ligu? Kdo to kdy viděl...

Ale konečná účast nakonec nejen překvapila, nýbrž doslova vyrazila dech. Na nejnižší soutěž si do legendární stodoly našlo cestu neskutečných 97 diváků! Počet, který mají problém dosáhnout i na první mužské lize či dokonce v ženské Extralize (tam dokonce překonala hned šestici týmů). A všichni se přišli podívat na partu kamarádů, která se na začátku sezony rozhodla, že půjde svojí cestou...

Už od začátku bylo znát, že tenhle zápas je něčím jiným, důležitějším. Početná skupinka hlasitějších příznivců zformovala v levém horním rohu dvoupatrové tribuny kotel, který celou dobu hnal Sépiáky vpřed. Hrálo se v neskutečné atmosféře a hlavně obrovském tempu, zejména ze strany potenciálních vítězů ligy. Jenže něco tomu chybělo. Jakoby obrovská očekávání i trochu svazovala ruce, protože tolik vytoužený první gól ne a ne padnout...

Postupem času se na hokejky vkrádala čím dál větší nervozita. Horneti, kteří jinak víceméně okupovali svoje pásmo a blokovali většinu střel (případně zbytečně zahazovali protihráče za mantinel), začínali vystrkovat růžky i za hranice puntíku pro vhazování. A bohužel se jedna navštívenka nakonec ujala a papírový outsider se dostal do vedení.

Hodně velký šok, který nikdo nechtěl zažít. Okamžitě se hra stáhla na dvě lajny, úspěch však stále ne a ne přijít, a to ani při stále častěji se kupících vyloučení na obou stranách. Třetí třetina se tak měla stát zběsilou honbou za vyrovnáním, než se ale stihla roztočit útočná kola, přišel klíčový zářez. Alchi u mantinelu stejným zákrokem, který byl potrestaný dvouminutovým trestem několikrát předtím, zbořil unikajícího borce soupeře a vyfasoval nesmyslný pětiminutový flastr.

Došlo tak k potopení, které před zápasem predikoval Bobr - daný arbitr byl totiž součástí týmu, se kterým jsme sehráli hodně vyhrocené utkání o týden zpátky v Kolíně. Veškeré protesty skončily odseknutím typu "nemám k tomu co říct", takže se chtě nechtě muselo pokračovat dál. Jenže pětiminutové oslabení ve hře 3*12 udělá své a po celou tu dobu jsme se prakticky nedostali na balon. Navíc přišla další chybka v obraně a Horneti zvýšili už na 0:2.

Definitivní verdikt, který nezvrátila ani téměř dvouminutová hra bez gólmana. Místo krásného večera zakončeného tolik vytouženým vítězstvím nám tak zbyly maximálně oči pro pláč a krásný stříbrný pohár, který si pro nás připravili doraživší junioři. I tak ale děkujeme všem fanouškům za úžasnou podporu, za rok znovu a lépe. Teď máme na programu krátký odpočinek, bude následovat zhodnocení sezony a klíčová schůzka ohledně postupu do vyšší ligy. Snad se alespoň tahle tečka za sezonou vydaří.

Sépiáci - Charisma Pečky 6:2 (2:1, 1:1, 3:0) online Sépiáci - Hornets Praha B 0:2 (0:0, 0:1, 0:1) online

Autor: Paučis