Ještě k tomu všemu museli být zastoupeni oba trenéři z důvodu rodinných a zdravotních (přejeme panu Valentovi rychlé uzdravení a brzký návrat na palubovku), a tak jsme se již od časného rána pod vedením Danečka připravovali na zápas. Jak to tak ale bývá, hned ráno jsme se dozvěděli špatnou zprávu, a to že hned tři naše hráče zasáhla chřipka.

První zápas jsme měli sehrát s našimi známými ze Sokolu Rudná, a protože zkušenosti z minulé sezóny mluvily jasně, nesměli jsme si dovolit tento zápas podcenit. Instrukce ze strany trenéra tedy zněly jasně: hrát do obrany a nepustit soupeře ke střelbě.

Do zápasu jsme vstoupili lépe a po celou dobu první třetiny jsme za delší konec lana tahali my. Ovšem první branku vstřelil soupeř, na kterou jsme dokázali rychle odpovědět z hole Krále. K první třetině se nic víc napsat nedá. Stav byl stále vyrovnaný a nedovolených zákroků stále přibývalo.

Instrukce trenéra do druhé třetiny byly jasné: nepolevit!

Během druhé třetiny jsme opět byli na balónu většinu času. Soupeř ovšem dokázal v přesilové hře vstřelit branku a my jsme zase museli dotahovat. Jak tvrdí česká lidová moudrost, tichá voda břehy mele, a tak v 10. minutě Mucha vykoupal útok a ukázkově zavěsil. Soupeř rychle odpověděl a my už jsme do konce periody nedokázali srovnat.

O pauze jsme byli navádění k častější střelbě a udržení našeho vysokého tempa.

Do třetí třetiny jsme vstoupili nejlépe, jak jsme mohli. Jebousek se trefil necelých 30 vteřin po úvodním hvizdu. Jenže jsme nedokázali udržet tempo. Polevili jsme a soupeř začal opět navyšovat a nám se začala ztrácet půda pod nohama. Nedokázali jsme se vrátit do tempa a udržet již skoro ztracenou koncentraci. Soupeř odskočil o dvě branky v naší přesilové hře a tak jsme byli nuceni jít do šesti. Zápas jsme v náš prospěch už otočit nedokázali, ba naopak Rudná dokázala vstřelit ještě tři branky, i přes výborně chytajícího Brskovského a zápas byl ztracen.

V pauze se náš tým rozdělil na 3 třetiny. 1/3 se ujala pořádání a sledování zápasů ostatních týmů. 2/3, se vydala směr Můstek, kde společně poobědvali a 3/3 se vydala na tribunu radlické arény, kde společně s juniorkami konzultovali jejich momentální vývoj v partnerských vztazích.

Před druhým zápasem jsme měli delší rozebrání prvního zápasu a obdrželi jsme instrukce k zápasu s Příbramí. A vzhledem k našemu pilnému sledování prvního zápasu Palerma jsme přesně věděli co čekat.

Úvod zápasu byl velice vyrovnaný. Bylo jasné, že jsme vstoupili do jednoho z nejtěžších a nejtvrdších zápasů sezóny ale i přes to, že jsme měli viditelně mladší a postavami menší tým, jsme se nenechali zahanbit. Právě někteří z mladších ukázali, že i oni po vzoru svých starších spoluhráčů umí hrát do těla. Díky tomuto důrazu jsme šli do vedení ve 4. minutě, když našel Sysel lobem Grunda a ten ukázkově z první překonal gólmana. Do konce první třetiny jsme ještě dokázali navýšit skóre z hole Förstra  a odskočit tak do dvoubrankového vedení!

Ve druhé třetině jsme již v úvodu navyšovali, když se Bursík ocitl sám za bránou a rozhodl se zpoza brány zakončit. Hráli jsme ve stejném tempu a nasazení. Nutno podotknout, že nás držel skvělými zákroky Chochola. Bohužel se v průběhu třetiny zranil jeden z hráčů soupeře, a protože zranění bylo velmi vážné, bylo nutné zápas přerušit a vyčkat na příjezd záchranky. Bohužel toto zdržení dost zpomalilo tempo utkání.

Ve třetí třetině nás opustil trenér Daneček, a tak jsme pod vedením kapitána Sysla museli zbytek zápasu zvládnout sami. Začátek třetiny byl z naší strany velmi opatrný. Nechtěli jsme zápas ztratit, a tak jsme hráli více do obrany. Soupeř se naopak dostal do tempa a začal skórovat. Stav byl 3:2 v náš prospěch a přišlo velice přísné vyloučení Adama Krále. Ve stejný čas byl ale vyloučen i soupeř a tresty byly následně navýšeny na 2+2.  Při hře 4 na 4 šel soupeř do pěti a zavřel nás na naší polovině. Tlak jsme vydrželi a náhle se hrálo 5 na 5 s tím, že soupeř hrál nadále power-play. Byli jsme zatlačeni na vlastní polovinu a byli jsme opět pod tlakem. Východisko z této perné situace našel Sysel, který se nemýlil a skóroval do prázdné branky. Soupeř se ve zbývajících 22 vteřinách už nezmohl na nic. Výhra 4:2 byla rozhodně zasloužená.

Z turnaje si odnášíme mnoho zkušeností. Musíme se zaměřit na to, aby jsme si udrželi 100 % výkon v průběhu všech 3 třetin. Musíme umět hrát na plno, ať rozhodčí píská, jak chce a musíme začít více střílet.

Klukům patří pochvala za to, že se druhého soupeře nezalekli a zároveň že udrželi koncentraci i přes nezvyklý vývoj utkání.

Děkujeme všem divákům, především našim Juniorkám, za perfektní podporu. Dále bychom chtěli poděkovat Danečkovi a pořadatelům.

Panthers Praha – Sokol Rudná 4:8 Panthers Praha – Palermo Příbram 4:2

Autor: Honza Sysel