Mužské Déčko ve své pouti druhou nejvyšší regionální ligou v uplynulých týdnech poctilo návštěvou jak sedlčasnké gymnázium, tak i domácí radlickou nafukovačku. Pohledy na nepříliš povedená představení přináší v obsáhlých eposech David Ghali a Tomáš Pauček.
I v listopadu pokračovaly boje mladších žáků, tentokrát mimo hlavní město. Jak se Panterům a netradičně i jedné Panterce dařilo?
Další nesmírně vyrovnanou bitvu odehráli o víkendu elitní muži, kteří doma v Rudné přivítali pražského rivala z Wizards. A na vítězství se pořádně nadřeli, po třech vyrovnaných třetinách a bezbrankovém prodloužení jim bonusový bod až v osmé sérii nájezdů vystřelil Josef Nový.
V neděli 17. listopadu se sestava naší přípravky utkala se čtyřmi týmy na Královských Vinohradech. Realizační tým měl novou trenérskou posilu Terezu Kučerovou, která vám celý turnaj popíše.
V sobotu 18. února nás čekal již sedmý turnaj sezóny, tentokrát s výjezdem do Hořovic. Trápení začalo již v noci před turnajem, kdy jeden z trenérů úpěl v posteli v horečkách a druhý si udělal výlet do Motola se zaseklými zády.
Naštěstí jsme jedna velká Panthers Family a nebyl vůbec žádný problém vymyslet náhradní plán, i když byl vymýšlen pod vlivem rajského plynu. Nakonec ale lépe dopadl zádař a ráno byl schopen nejen odjet, ale cestou ještě nabrat čtyři hráče a jednu maminku. Ale na rodiče ještě mělo dojít, o tom nicméně až níže. Dalším trápením pro nás bylo odhlášení jednoho ze soupeřů, a tak místo 4 zápasů jsme odehráli pouze 3. Byl jim tým Sokol Rudná, náš parťák, se kterým sdílíme domácí halu.
My už ale pojďme na první zápas, kde se v jedné z hlavních rolí představil i jeden z našich tatínků, neb trápení provázelo nejen nás, ale zřejmě i domácí pořadatele, když jim nedorazil ani jeden rozhodčí, a tak náš první zápas odpískal Matěj, tatínek Adama, děkujeme. V zápase s Olympem nás asi nejvíce trápila střelba, kdy se nám nepodařilo vstřelit ani jeden gól. Naše houževnatost a odhodlání však toho soupeři taky moc nedovolila, takže z toho sice byla prohra, ale taková ta, kdy z ní neodcházíte se sklopenou hlavou.
Druhým soupeřem nám byli domácí Red Dragons. Minulý turnaj jsme s tímto soupeřem odehráli velmi dramatické utkání, a ne jinak tomu byli i tentokrát. Bohužel, jak minule, tak i teď byl na konci šťastnější soupeř. I když už jsme pár gólů vstřelili, začali nás trápit návraty do obrany. S tím, jak se nadřeme na gól, kolik střel k tomu potřebujeme, nemůžeme nechat tak lehce soupeře projít až k naší brance a nechat ho vystřelit prakticky osamoceného na našeho gólmana, který je v takové situaci skoro bezmocný a může vlastně jen doufat, že ho soupeř trefí.
A my jdeme na poslední zápas s týmem Start98. No, co si budeme povídat, největší trápení dne, kdy se nám nedařilo vůbec nic a k tomu se ještě přidal další nepříjemný pocit, a to beznaděj. S tím už se nedá hrát prakticky vůbec a je nejlepší na takový zápas raději co nejdříve zapomenout. I takové zápasy se dějí a je to krásná ukázka toho, jak je hlava ve sportu důležitá. I když jsme hráli s týmem, který stejně jako my s předešlými soupeři prohrál, dostali jsme od něj největší rychtu.
Na závěr jako vždy děkuji všem rodičům za podporu a Kubovi za fotky. Na trénincích zamakáme a příště zase všem ukážeme, že s námi musí počítat…
Autor: Dan Horna
