Velká jízda juniorů v novém roce pokračuje. Po návrat z Gothie a PFC dokázali Panteři zvítězit ve všech po sobě jdoucích duelech, naposledy proti českobudějovickým Šírům a Plzeňským Gorilám. Jak dva divoké duely probíhaly?
Již od osmé hodiny ranní startoval turnaj juniorské rezervy, toho mrazivého rána, v novém sportovním areálu SC Hlubočinka. V hale bylo příjemných 13°C a s akustikou, kterou hala nabízí to vypadalo, že se bude hrát v jeskyni. Trenéři nahodili péřovky, chlapci zahřáli zkřehlé tělesné schránky a mohlo začít utkání proti Tatranu.
Jeden z florbalovějších soupeřů v lize, se kterým se přetahujeme o nejvyšší příčky v tabulce, a zápas podle toho také vypadal. Ze začátku jsme byli ve všech ohledech aktivnější a po zásluze jsme šli do vedení „věšákem“ pod břevno z hole Ježila. Soupeř ovšem rychle přebral iniciativu a zaskočil nás rychlým otočením skóre na 1:2.
Ve druhé třetině pokračovali v méně koncentrovaném výkonu do obrany a nepřesném zakončování našich střeleckých pokusů. Soupeř ovšem vysílal také mnoho neškodných projektilů na Máčalu a tak ve druhé třetině padl pouze jeden gól na každé straně a do šatny se šlo za stavu 2:3 v náš neprospěch. Ve třetí třetině jsme pokračovali se stejnou písničkou jako v třetině druhé a soupeř odskočil již na rozdíl dvou branek. Ovšem hned v zápětí jsme konečně seřídili mušku a během minuty, se Král a Sysel postarali o bleskové vyrovnání.
Tatran začal být méně jistý v rozehrávce a naše napadání začalo jejich obráncům činit potíže. Nutno říci, že i s notnou dávkou štěstí jsme obrat dokonali, to když Ježil rychlou dorážkou zkompletoval hattrick a stanovil konečný účet utkání na 5:4 pro naše barvy.
Další utkání bylo ještě pikantnější a náročnější, když nás čekalo měření sil s lídrem celé ligy, Black Angels. Zápas probíhal ve velmi rychlém tempu od začátku až do konce, místy připomínal rytířské turnaje v kombinaci s gladiátorskými zápasy v samotném Coloseu. Zkrátka, bolelo to obě strany a nejeden hráč z kolbiště odkulhal. Black Angels měli více ze hry a zásobovali Máčalu velkým počtem střel. My jsme se prezentovali jednoduchou hrou vpřed, těžící z brejkových situací a velmi urputnou a důslednou obrannou činností.
Bohužel třikrát jsme na moment ztratili koncentraci, nechali volného hráče na středu a snadno dovolili soupeři skórovat. Dvakrát jsme inkasovali po nezachycené krosové nahrávce. Naopak, náš dlouhý seznam střel na bránu, jsme přetavili pouze v gól dvakrát, když na začátku utkání vsítil ve formě hrající Ježil a na konci zápasu Lávička. V sámotném závěru nám ještě byl odepřen gól, když bohužel rozhodčí zvolil špatný výběr místa a svou přítomností bránil soupeři v pohybu, což byl podle něj důvod pro neuznání naší branky. Konečný stav tedy 2:5.
Tříbodový turnaj, který byl jednoznačně jeden z těch nejnáročnějších, předvedli jsme vzrůstající herní kvality a dařilo se nám plnit věci, které nám v předešlých utkáních nefungovali, jako je lepší komunikace, důraz v obranné fázi a zlepšení v rozehrávce. Škoda jen menší úspěšnosti v zakončení, kdy střely létaly mimo vymezené tyče nebo končily na teniskách bránících hráčů.
Autor: Jirka Ptáčník