Soupeř dorazil v menším počtu a celkově působil dojmem, že by nejraději už seděl ve vlaku linky S4 a loučil se s průvodčím při výstupu. Po první třetině jsme vedli 4:1, v polovině zápasu už dokonce 8:1. Při závěrečném hvizdu pak na tabuli svítilo propastných 11:3. Nejlepší individuální výkon podal Péťa, který zcela netradičně nasbíral čtyři nahrávky a teprve potom začal střílet. Nakonec se zastavil na bilanci 3+5 a připsal i trestné minuty. Hattrickem se pak z beka blýsknul Špalda a podtrhl tak dobrý výkon první lajny. Prapor druhé lajny drželi dva hráči s číslem 67 – Drobek a Rudy.

O přestávce jsme si krátili čas zápasem chlapců z Kladna. Při počítání trestných minut leckdy nestačily dvě ruce a polehávání na hřišti bylo delší než celé utkání. Marně jsme je prosili, že nás doma čekají rodiny, domácí mazlíčci a jiné aktivity. Zápas se protáhnul a my ještě museli čekat, až si všichni z týmu postěžují u rozhodčích a zapíšou své bolístky.

Druhé naše utkání se výrazně lišilo od toho prvního. Soupeř urputně bránil a my se snažili dobývat. Občasné výpady pak likvidovala naše obrana a připravený Ráďa. Před koncem druhé třetiny ale přestal stav 0:0 bavit Vycpiho a po krásné akci našel před brankou Vojtu, který se nemýlil. Na závěr třetiny nám pak soupeř faulem na Rudyho nabídnul delší přesilovku. V té se nemýlila naše divizní posila Péťa a stav byl 2:0. Na závěr třetiny soupeř zbloudilým projektilem pokazil Ráďovi nulu a zkusil powerplay. My jsme však ubránili vše s přehledem a všechny body zůstaly nám.

Autor: Vojtěch Majer