Mužské Déčko ve své pouti druhou nejvyšší regionální ligou v uplynulých týdnech poctilo návštěvou jak sedlčasnké gymnázium, tak i domácí radlickou nafukovačku. Pohledy na nepříliš povedená představení přináší v obsáhlých eposech David Ghali a Tomáš Pauček.
Další nesmírně vyrovnanou bitvu odehráli o víkendu elitní muži, kteří doma v Rudné přivítali pražského rivala z Wizards. A na vítězství se pořádně nadřeli, po třech vyrovnaných třetinách a bezbrankovém prodloužení jim bonusový bod až v osmé sérii nájezdů vystřelil Josef Nový.
V neděli 17. listopadu se sestava naší přípravky utkala se čtyřmi týmy na Královských Vinohradech. Realizační tým měl novou trenérskou posilu Terezu Kučerovou, která vám celý turnaj popíše.
Posledním turnajem skončila ligová sezona všem třem našim elévským družstvům – zatímco BLACK a WHITE v Radotíně zakončili dlouhý rok vzájemným soubojem i závěrečnými výhrami, YELLOW tentokrát i přes parádní podporu odjížděli ze Slaného smutní.
V neděli 23. dubna se dvě ze tří našich elévských družstev vydala do Radotína.
V prvním utkání čekal starší z obou celků Olymp a byla to na začátek pořádně studená sprcha, protože už po pár střídáních jsme vysoko prohrávali a táhlo se to s námi i po celý zbytek kluků. Mladší naopak nastoupili s velkým elánem a brzy i střely do fanoušků proměnili ve vedoucí góly. Kladno sice ve druhé části zabralo a snížilo na jednobrankový rozdíl, náskok jsme si ale dokázali pohlídat a získali tak první vítězství.
Starší následně na své spoluhráče navázali bitvou s Bohemians, kterou zhodnotil Matyáš Ábel:
Co bys řekl ke druhému zápasu s Bohemkou? Co sis z něj odnesl a kdo byl podle tebe nejlepší hráč na hřišti?
Vyhráli jsme, byli aktivnější než soupeř a navíc jsem dal gól, takže jsem samozřejmě spokojený. Podle mě z nás nejlépe hrál Růžis, já jsem si pak odnesl hlavně to, že musím víc nahrávat.
Podobné otázky pak mířily i na Tadeáše Jiránka, který naopak popsal bitvu mladších kluků s Olympem.
Neodkázali jsme navázat na první vítězství a zaslouženě prohráli. Největší poučení je to, že se máme pořád kam posouvat a zlepšovat se.
Třetí bitva obou soupeřů pak byla hodně speciální – jednak jí Panteři sehráli proti sobě, na střídačkách se navíc představily dvě nové trenérské dvojice – tedy Mário Ábel a Viktor Zikmund, kterým se postavili Dalibor Šimeček a Milan Pokorník. Ty byly podrobeny i drobnohledu skauta Dana Horny, který se podělil o své dojmy jak z jejich výkonu, tak i samotného představení malých panterů přímo na hřišti.
Na nových trenérech byla sice trochu znát nezkušenost a chybějící zápasový rytmus, věřím ale, že když nás takhle posílí pravidelně, brzy se do toho dostanou. Zápas jako takový byl pro oko diváka pěknou podívanou, skóre se přelévalo ze strany na stranu, zdobily ho vyšperkované akce i pěkné zákroky, přesto si ale myslím, že starší kluci si těsnou výhru zasloužili. I tak si oba soupeři zaslouží pochvalu za parádní podívanou a skvělé týmové výkony.
A jak vypadala závěrečná ligová představení panteřích elévů v letošní sezoně? Jako první jej odehráli starší proti Kladnu a gólman Viktor Lamač měl popsat jak své dojmy ze zápasu a nejlepší momenty, tak i to, který ze spoluhráčů ho rozesmál nejvíc.
Chytalo se mi moc dobře, bavilo mě to a i přes zápas s Olympem to byl podle mě nejlepší letošní turnaj. Hodně mi pomohla obrana, co zablokovala spoustu střel, navíc jsem chytil i nájezd, takže mě výhra těšila o to víc. Nejvtipnější spoluhráč byl určitě Matyáš.
Stejné otázky pak mířily na Jiřího Součka a jeho poslední bitvu sezony proti Bohemians.
Zápas se mi moc líbil, protože jsem dal dva góly a to i přesto, že jsem hrál v obraně, kde mě to baví víc než v útoku. Hodně jsem nahrával a připravoval šance ostatním kluků, ze kterých mě nejvíc pobavil určitě Matouš.
Autor: David Förster
YELLOW i přes skvělou podporu zakončili sezonu bez výhry
Poslední výjezd vyvezl Pantery YELLOW až do Slaného na místní halu BIOS. Tam jsme se nejprve utkali s Wizards, spíše to ale vypadalo, jako kdybychom byli hlavami ještě v posteli. Proti domácímu Slanému už to bylo lepší, kluci si an sebe na hřišti zvykli, zlepšili souhru a ujasnili si, co chtějí hrát – i přes parádní podporu od našich fanoušků to ale bohužel na výhru znovu nestačilo.
V podobném duchu se nesl zápas s Davlí, kde tentokrát rozhodla výšková převaha soupeře, samotný závěr jsme pak odehráli proti Tatranu, kde to bylo z naší strany za celý den určitě nejlepší – kluci makali, poslouchali pokyny a o body se rvali doslova do poslední chvíle. Dokonce se nám povedlo nad soupeřem i vést, štěstí ale bylo zkrátka proti nám a spálili jsme spoustu dalších šancí, což znamenalo i obrat ve skóre a počtvrté na turnaji tak odchod se sklopenými hlavami.
I přesto děkuji jak klukům, tak obětavým rodičům za skvělý turnaj, příště vyhrajeme!