Co se týče zápasů, pak první dva jsme si otevřeli vyloženě střelnici a po právu jsme odešli s vysokou výhrou. Jsem rád, že holky už své šance dokážou proměňovat, ale směrem dozadu to ještě má své mouchy. To se nejvíce projevilo ve třetím zápase s Tatranem, který naší obranu opravdu důkladně prověřil, a to co stačilo proti slabším soupeřům, na Tratranky rozhodně nestačilo. Trošku jsme si o tom něco pověděli a do posledního zápasu proti dalšímu silnému soupeři z Chodova jsme šli s úplně jiným nastavením a hned to bylo vidět. Soupeř očekával snadné utkání, neb Tatranky dokázal porazit a po snadném vítězství Tatranek nad námi čekal, že to dostane zadarmo. Na hřišti to však vypadalo úplně jinak, a i když to o gól nevyšlo, víme, že když chceme, dokážeme hrát s kýmkoliv.

Doufám, že jsme svým výkonem v posledním zápase rodiče dostatečně navnadili a už teď se těší, co dokážeme příště. Já se na to tedy rozhodně těším.

Autor: Dan Horna