Panteři i podruhé v novém kalendářním roce odchází z ligového zápolení bez bodu a znovu si porážku způsobili špatným vstupem. Stejně jako proti Písku se i tentokrát dostali do stavu 0:4, i přes zlepšený výkon ve třetí části ale obrat nedotáhli a v pražském derby podlehli Blackům poměrem 3:5.
Trochu jsme se báli, že to nebude úplně ideální a chvilku to vypadalo, že se ani hrát nebude. Nakonec se ale výlet do města husitů a návrat na půdu mateřského klubu Michala Šťovíčka, který k nám tuto sezonu přišel, uskutečnil, bohužel ale parametrově se jednalo opravdu o odvetu našeho domácího zápasu, který jsme s přehledem vyhráli. Teď jsme cestovali s naprosto patchworkovou sestavou a Tábor oproti tomu ještě posílil.
Mlžky se v brzkých ranních hodinách vydaly do nedalekého Nového Strašecí. Za ranní vstávání se hned po příjezdu odměnily stolním fotbálkem. Ještě před zahájením prvního zápasu holky také stihly v týmu přivítat novou posilu v panteřím brankovišti Lucku.
Panterky o druhém novoročním hracím víkendu vyrazily na severozápadní trip, kde sice nejprve po vyrovnané bitvě padly s vedoucím Chomutovem, důležitý souboj tabulkových sousedů na hřišti Nového Strašecí ale naopak těsným výsledkem dokázaly ovládnout a získat tři cenné body.
Sedmý turnaj odehrál náš druhý tým Elévů v Říčanech a k trenérskému kormidlu byl postaven mladý Dráša.
První zápas nás čekal proti Olympu Achilles. Ač jsme měli značnou převahu, tak výsledek tomu vůbec neodpovídal. Ve chvíli, kdy se nám po dlouhém obléhání, podařilo vstřelit branku, soupeřovi se následně na to podařilo uniknout a také vyrovnat a takhle to bylo celý zápas. Kluci neměli úplně jasno v obraně, a tak dávali vše do útoku a obranu už vypouštěli. Zápas skončil sice pro nás hořkou, ale z hlediska předvedené hry na hřišti zaslouženou remízou, protože počítají se branky, nikoliv šance nebo převaha.
To v druhém zápasu se nám naše nedostatečná obrana už vymstila, protože soupeři, ač nebyl o moc šikovnější na hokejce než my, se dařilo dávat góly a všech našich mezer patřičně využívat a ve chvíli, kdy jsme se tak nějak nadechli a srovnali krok, začal hrát trochu tvrději a někdy dokonce i trochu nečistě a i když jsem se kluky snažil uklidňovat, tak sem tam také zahráli dost špinavě. Nakonec se kluci uklidnili, ale to nestačilo, a tak jsme ze zápasu odcházeli jako ti poražení.
Ve třetím zápas jsme měli značně navrch. Bohemce se ještě během dne zúžil kádr a hráli tak pouze ve čtyřech. Náš úkol byl jasný, museli jsme je unavit a nasázet jim co nejvíce gólů, což se nám povedlo. Už v první polovině jsme přehráli soupeře a podařilo se nám pohodlně vést a dostali jsme jenom jeden jediný gól! V druhé polovině jsem na kluky tlačil, aby zápas nevypouštěli a hráli naplno až do konce, což mi z větší části vycházelo. Soupeře se nám i v druhé polovině dařilo nepouštět k balónku a dál navyšovat skóre.