Úvod prvního zápasu patřil spíše hráčkám v zelenobílých dresech, nicméně pár šancí soupeře jsme dokázali ustát a následně jsme převzali otěže zápasu. Vytvořili jsme si celou řadu vyložených možností, které jsme však trestuhodně zahazovali, soupeř naopak dokázal využít své dvě možnosti a během necelé půlminuty nám odskočil na rozdíl dvou branek. I přes nepříznivý stav jsme chtěli navázat na výkon z prvního dějství. To se nám bohužel nepovedlo a postupně jsme začali ztrácet půdu pod nohama. V druhé části náš zhoršený výkon soupeř ještě nepotrestal, v té třetí jsme ovšem začali kupit zbytečné chyby, za které jsme byli trestáni. Do tempa jsme se dokázali dostat až v závěru utkání a holky opět ukázaly, že florbal hrát umí. Bohužel i tentokrát jsme s našimi příležitostmi naložili trestuhodně, a tak jsme museli zkousnout porážku, při které jsme ani nebyli schopni skórovat.

Druhý zápas se Strašecím, které přijelo v počtu pouhých šesti hráček do pole, byl z naší strany výrazně horší, než ten úvodní. Nevíme, co se stalo, zda došlo k podcenění soupeřek z důvodu jeho nižšího počtu, nebo zda v tom bylo něco jiného. Každopádně v druhém zápase jsme vůbec nepředváděli to, na co jsme od holek zvyklí. Nedařilo se nám dostat do tempa, v soubojích jsme často byli pozdě a když už jsme se do nich dostali, tak jsme je většinou prohrávali. Na začátku by si každý řekl, že Strašecí přece nemůže zvládnout odehrát celý zápas v maximálním tempu. Opak byl však pravdou, byli jsme to spíše my, kdo vypadal, že mu došli síly. Výsledkem tedy byla porážka 1:5, když Linda u konce zápasu korigovala pěkným gólem ze vzduchu.

Děkujeme Týně a Emily za to, že si při absenci naší brankářské stálice klekly do brankoviště. Obě dvě předvedly velmi solidní výkon, za který se vůbec nemusí stydět.

Autor: Dan Ježil